Insoma
výzkum
sociologický
internetový
mediální
marketingový
o firmě výzkumy referáty články studie knihy tazatelská síť kontaktní info

Názory, postoje a znalosti české populace v počátcích digitálního televizního vysílání

Petr Sak, Karolína Saková

Teoretická východiska výzkumu digitalizace

Fenomén digitalizace má specifickou temporalitu - rozložení a naplnění v čase. V jednotlivých fázích mění fenomén digitalizace priority a tvář. To, co se jeví jako nejdůležitější v dané chvíli, je důležité v konkrétní fázi ale v dalších fázích tato priorita klesá. V současnosti je nepochybně v popředí právní kontext a technologie digitalizace. Do popředí se také dostává ekonomická stránka, jednak v podobě otázky, jak celou digitalizaci „ufinancovat“, ale také v tržní otázce, kdo a kolik si „urve“ z nové technologicko-mediální situace. V popředí pozornosti potenciálních hráčů na trhu digitalizace jsou marketingové otázky chování českého diváka vůči nabídce nových možností, které přináší digitalizace.

Zcela v pozadí jsou otázky, které však „sub spaecie aeternitatis“ jsou podle našeho názoru zásadní. Ze sociálně evolučního hlediska je pro lidstvo úkolem této epochy planetizace a v jejím rámci utváření evropské identity. Souběžně s utvářením jednotného evropského prostoru vzniká informační společnost a v průsečíku těchto dvou procesů vzniká nová civilizační evropská entita. Evropská unie oprávněně v projektu SIBIS hledala indikátory informační společnosti. Podobně jako v minulosti vývoj civilizace ovlivňovalo přijetí desítkové soustavy, v současnosti civilizaci ovlivňuje dvojková soustava 0-1. Digitalizace veškeré jsoucno převádí na nuly a jedničky a s takto „zmocněným jsoucnem“ téměř libovolně pracuje. Nuly a jedničky se nejdříve objevovaly v malém výseku lidské reality, ale postupně s pomocí dalších přístrojů a technologií pronikaly do dalších úseků lidské skutečnosti. Jednotlivá média postupně přechází od starších technologií k digitalizaci a úměrně tomuto postupu se propojují, čímž vzniká homogenní digitální prostředí, umožňující multimédia a nové „synergické“ služby“, které žádné jednotlivé médium nebylo schopné poskytnout.

Digitalizace televizního vysílání znamená další podstatný krok k digitalizaci a k vytváření multimediálního a virtuálního prostoru a kyberprostoru. Zatímco většina činností při přípravě televizního programu byla tvořena již digitálně, na výstupu musely být produkty převedeny do analogové podoby. To, co se nyní mění, je vznik digitalizovaného prostředí od tvůrců televizního programu až po jednotlivá média v domácnosti člověka.

Vzhledem ke koordinaci na evropské úrovni se současně utváří homogenní digitalizované prostředí v rámci Evropy. Kyberprostor a mediální prostředí se v předstihu stanou časoprostorem utváření evropské identity.

Současná etapa vytváření evropské společnosti je charakterizována akcentem na otázky vzdělanosti. Jedná se o vzdělanostní cíle i nástroje jak těchto cílů dosáhnout, včetně projektu znalostní-učící se společnosti. Cílem je plošné rozšíření vzdělanosti, vytvoření evropského vysokoškolského prostoru i vybudování systému, který by umožnil reagovat na obrovskou dynamiku vytváření nových vědeckých poznatků a informací. Vývoj, který započal vynálezem knihtisku, povinnou školní docházkou a gramotností, v současnosti kulminuje systémem celoživotního vzdělávání, se složkou počátečního vzdělávání (od základního po vysokoškolské) a složkou dalšího vzdělávání, které představuje nástroj flexibilního vyrovnávání se s tokem nových poznatků. Celospolečenský a celoevropský projekt znalostní společnosti musí využívat nástroje, které jsou relevantní dané době, to znamená také média a zvláště televizi a rozhlas. Výzkumné poznatky ukazují, že naplňování vzdělávací funkce televize neodpovídá jejím možnostem ani potřebám znalostní společnosti. Naplňování funkce veřejnoprávní služby v nadcházející etapě do značné míry znamená rozvíjet jeho vzdělávací funkci. Digitalizace může znamenat kvalitativní posun ve vzdělávací funkci televize.

Otázkou, která se však v současných diskusích neobjevuje, je co přinese digitalizace vedle nepochybně pozitivního, také negativního. Absence reflexe možných rizik digitalizace je dána složením diskusních fór, na jakékoliv úrovni a v jakémkoliv médiu. U těchto diskutujících jsou především ve hře ekonomické zájmy, které se promítají do technologických a právních otázek. Zjednodušeně řečeno v této fázi se v diskusích jedná především o to jak dostat licenci a za jakých podmínek, jak digitalizaci rozběhnout a „jak dostat diváka do hry“. Většina diskutujících je přímo či nepřímo propojena s některým s „hráčů o licenci“.

Vraťme se nyní k latentním rizikům. Výrazným kvalitativním posunem digitalizace se má stát interaktivnost a nové, především datové služby. Některými diskutujícími jsou zmiňovány nové možnosti pro reklamu. Objektivně vzato, lze tento posun hodnotit pouze kladně, pokud se však zamyslíme nad variantními možnostmi jak využít technické možnosti v psychosociální dimenzi, objevíme výrazná rizika. Zmnožení možností dosavadního televizního vysílání znamená také zmnožení možností v ovlivňování a v manipulaci televizním divákem. V krátké historii komerčního vysílání se ukázalo, že předpoklady se kterými celý proces zahajoval, se nenaplnily.

Digitalizace v sobě latentně obsahuje nebezpečí, že stávající trendy budou pokračovat a naopak se díky novým technickým možnostem prohloubí. Riziko je o to větší, že v souvislosti s technologickým pokrokem probíhá civilizační vývoj ve stylu Orwelovy vize „1984“. Převážně manipulativní působení televizního vysílání si musí občan sám financovat.

Metodologické limity zkoumání digitalizace jsou v:

Výsledky výzkumu

Výzkum realizovala firma INSOMA na výběrovém souboru 1318 respondentů z České republiky starších 15 let Výběrový soubor byl konstruován kvótním výběrem a technikou sběru dat byl standardizovaný rozhovor realizovaný tazatelskou sítí.

Základní informovanost o počínající digitalizaci televizního vysílání je v české populaci značná. 84% respondentů uvedlo, že o digitalizaci televizního vysílání slyšelo. Tyto informace jsou již součástí rozhodovacích procesů lidí a vedou k tomu, že přes 50% je rozhodnuto do 2 let přejít na digitální vysílání.

Digitální televizní vysílání umožňuje buď televize „nové generace“ či u starých přístrojů set-top-box. 78% lidí je rozhodnuto koupit set-top-box. Set-top-boxy lze zhruba členit do tří kategorií podle služeb, které poskytují a pochopitelně také podle ceny. Základní přístroj se chystá koupit 40% respondentů a 38% inteligentnější varianty set-top-boxu.

Téměř 50% respondentů je v této chvílo přesvědčena, že si set-top-box koupí s blížícím se vypnutím analogového vysílání anebo ještě není rozhodnuta. Více než polovina respondentů o koupi set-top-boxu uvažuje a v jeho úvahách hrajou roli cena, digitální vysílání stávajících televizních stanic a zahájení vysílání nových digitálních stanic. Český televizní divák je víceméně ke koupi připraven a objevuje se tedy nový trh se zajímavou komoditou. U těch, kteří si chtějí koupit základní set-top-box je průměrná cena, kterou jsou ochotni za set top zaplatit 1122,- Kč. Průměrná cena ve skupině plánující nákup inteligentního set-top-boxu je 2825,- Kč a nejnáročnější skupina diváků plánující nákup nahrávajícího inteligentního set-top-boxu je ochotna v průměru zaplatit 5465,- Kč.

Digitální vysílání přinese celou škálu nových služeb a možností. Z hlediska komerčního je lze rozdělit na ty, které budou placené a na ty, které budou přístupné v rámci koncesionářského poplatku. Největší část (28%) diváků je ochotna platit za stahování filmů. Poměrně značný podíl diváků je však ochoten platit i za přístup na internet (16%). Nejméně jsou diváci ochotni platit za zcela nové služby, na které nejsou v televizi zvyklí, jako je např. sázení (pouze 4%). S postupující zkušeností s digitálním televizním vysíláním se však tato čísla budou nepochybně měnit.

Novým nastupujícím fenoménem je mobilní televize (11%) a interaktivní služby (24%). To lze považovat za velmi dobrou výchozí pozici pro nastupující nové služby a do budoucna s největší pravděpodobností tato čísla prudce porostou. Ti, kteří mají zájem o mobilní televizi nejčastěji uvádějí jako oblast zájmu aktuální a sportovní zpravodajství, informace o počasí a dopravní informace.

Tato základní čísla, vyjadřující zájmy, postoje a znalosti české populace vypovídají o stavu české společnosti a českého diváka v počátcích televizního digitálního vysílání. Digitální vysílání, nejen televizní, ale i rozhlasové, je součástí širších technologických, kulturních a civilizačních procesů, které nastolují nový informační a digitální věk. Je obtížné hodnotit nastupující fenomény, protože k hodnocení můžeme použít pouze kritéria zanikajícího věku. Nastupující digitální a informační éra přinese však i nové hodnoty, nová měřítka a nové hodnocení. Hodnoceno z dnešního pohledu nepřinese nová éra pravděpodobně jen věci pozitivní. Je však jisté, že vytvoří novou skutečnost, novou společnost s kvalitami, které dnes nemůžeme dohlédnout.

Valid XHTML 1.0!
webdesign&scripts by Scorpi 2001