Insoma
výzkum
sociologický
internetový
mediální
marketingový
o firmě výzkumy referáty články studie knihy tazatelská síť kontaktní info

Protikladné trendy ve vývoji spirituality a sekularizace české společnosti a mladé generace

Česká společnost bývá často charakterizována jako sekulární, materialistická a ateistická. V médiích můžeme slyšet výsledky i mezinárodních výzkumů, které tvrdí, že Češi patří v Evropě k nejmaterialističtějším a nejateističtějším národům. Jak je obvyklé, již se z médií nedozvíme na jaké otázky respondenti odpovídali, tím méně metodiku výzkumu. Ve výzkumu platí dvojnásob to, co známe z přísloví: "Na hloupou otázku, hloupá odpověď" či "Jak se do sudu volá, tak ze sudu ozývá". Metodika výzkumu včetně výzkumného instrumentu již dopředu limituje poznání, ke kterému výzkumem dojdeme.

Výzkum spirituality je teoreticko metodologicky velice náročný a je k němu třeba přistupovat s pokorou a metodologickou skepsí. Výsledek nikdy nebude přesným obrazem reality, ale pouze se k ní bude víceméně přibližovat. Takové kategorie jako spiritualita a religiozita nelze chápat jako synonyma a proces jejich operacionalizace do výzkumného instrumentu je složitý a nelze ho vyřešit několika jednoduchými otázkami.

Přítomný stav společnosti a jevů, který jí naplňují je důsledkem souběžných a protikladných společenských procesů a reflexe skutečnosti znamená i pochopit rozpornou dynamiku procesů, jejichž výsledkem je daný stav. V tomto článku se chci pokusit na tuto rozpornost v české spiritualitě alespoň upozornit.

Tak jak se historicky mění společnost a člověk jednotlivými společenskými procesy, tak zase společenské změny společnosti se promítají do celé společenské skutečnosti. To se také týká církví, náboženství, spirituality a náboženského a duchovního života. Je pochopitelné, že člověk 21. století se nemůže chovat stejně jako člověk ve středověku, především ve smyslu forem náboženského života.

Domnívám se však, že vzhledem k nadčasové podstatě poselství obsaženého v Novém zákoně, pouze oděného do reálií židovské společnosti přelomu nového věku, změna spirituality moderního člověka nemusí znamenat ústup od podstaty Kristova poselství, ale právě naopak. Při analýze procesů spojených s religiozitou, spiritualitou a ateizmem je třeba proto tyto pojmy důsledně odlišovat.

Poznatky zjištěné výzkumem spirituality české populace , který šel hlouběji pod povrch běžných otázek ve smyslu přihlášení se k církvi či chození do kostela, podávají jiný obraz o spiritualitě české mládeže než mládeže ateistické. Meditace je součástí života 21% mládeže, duchovní literaturu studuje 20% mládeže, 31% mladých lidí zastává názor, že Boha je třeba hledat především v sobě (Království Boží je ve vás), 26% mladých lidí klade na cestě k Bohu nejvyšší důraz na realizaci principu lásky. Pokud bychom však mluvili o tradičních formách života katolické církve, tak bychom se dostali k výrazně nižším číslům. Spíše než o trendu ateizmu a materializmu bych proto hovořil o trendu nové spirituality, která překračuje horizont tradičních aktivit v rámci římsko katolické církve.

Tradiční religiozita v rámci katolické či dalších církví je skutečně na ústupu. Podíváme-li se na graf postojů [2] k jednotlivým církvím či náboženským a duchovním směrům v závislosti na věku, vidíme s klesajícím věkem zhoršování postojů.

Postoje k náboženským směrům, ve věkových skupinách, 2001

Ke katolictví je nejhorší postoj v nejmladší věkové skupině, na rozdíl od postojů k new age, buddhizmu a józe, u nichž je závislost na věku opačná. Charakteristické pro současnou mladou generaci je oslabování vlivu jakéhokoliv ideového směru, a to i sekulárního. Ideové směry či sekulární společensko ideová hnutí, které určovaly vývoj civilizace v posledních sto letech, mají pro mladou generaci poměrně malý význam a ten ještě stále klesá [3]. Výzkumy realizované s odstupem osmi let ukazují výrazné snížení vlivu či zhoršení postojů vůči všem sledovaným směrům. Ke zhoršování postojů a vlivu dochází u všech sledovaných sekulárních směrů i u katolicizmu. K zajímavému poznatků však dospíváme, když sledujeme dynamiku tohoto zhoršování.

Dynamika poklesu pozice sekulárních směrů je vyšší než dynamika poklesu pozice katolictví a tak v tomto pádu došlo k proměně pozic jednotlivých směrů u mladé generace.

Navzdory silnému trendu sekularizace české společnosti má u mladé generace nejsilnější pozici katolicizmus. K této nové ideové konfiguraci u mladé generace dochází spíše než v důsledku celogeneračních změn, díky vyhraněné části mladé generace, jejíž podíl v populaci se pohybuje mezi 10-20 %, kteří jsou aktivními katolíky a s s římsko katolickou církví se ztotožňují. U ostatních směrů se postoje k nim u celku populace rozvolňují a neexistuje ani tvrdé jádro příznivců těchto směrů, či je toto jádro početně velmi slabé.

Postoje ke společensko-politickým směrům a ke katolicizmu, 1993, 2001, věková skupina 15 - 30 let

Konsumerizmus, hedonizmus a ztotožnění s masovou kulturou - tyto typy chování a životního způsobu, které jsou typické pro velkou část mladé generace, nejsou ani tak projevem nějakého společensko ideového směru, jako spíše projevem absence idejí, hodnot a světového názoru - byť jakéhokoliv. Zjištěné poznatky zásadním způsobem vstupují do zažitých stereotypů vnímání spirituality české společnosti. Komparace stejných dat z různých společností a kultur bez zohlednění kontextu může přinést falešné poznatky. Kontext české spirituality v sobě imanentně zahrnuje historii, cestu tvoření a přetváření spirituality v konfrontaci s různými vlivy a mocenskou strukturou. Zatímco spiritualita západních konzumních společností mívá i charakter společenské účasti na religiózním rituálu, typu našich účastí na oslavách 1. Máje, česká spiritualita více obsahuje dimenzi niterného hledání a autentického směrování k transcendentnu.

Význam římsko katolické církve vyplývající z vlivu na mladou generaci je v současnosti poměrně značný. Tento vliv se bude do budoucna měnit v závislosti na tom, jak církev pochopí základní spirituální potřeby a trendy u mladé generace a promítne je do své činnosti.

Poznámky:
[1] Výzkum Spiritualita mládeže byl realizován v rámci grantu MŠMT ČR a základní výsledky jsou prezentovány v publikaci Sak, P.Proměny české mládeže. Praha. Petrklíč. 2000
[2] Ve výzkumech byla položena otázka: Považujete se za stoupence-přívržence následujících náboženských, duchovních, ideových a společenských směrů? K vyjádření respondent používal pětistupňovou škálu od 1-rozhodně ne do stupně 5-rozhodně ano.
[3] viz Sak, P., Saková,K. Mládež na křižovatce. Praha: Svoboda.Servis. 2004
Valid XHTML 1.0!
webdesign&scripts by Scorpi 2001