Insoma
výzkum
sociologický
internetový
mediální
marketingový
o firmě výzkumy referáty články studie knihy tazatelská síť kontaktní info


E-learning ve škole a ve volném čase

Mgr. Karolína Saková

Brno, červen 2006

Společnost někdy dává svým jednotlivým generacím přívlastky, které jsou pro ni nějakým způsobem typické. Tento přívlastek vystihuje určitou charakteristickou vlastnost této generace či společný prožitek, který ji formoval. Mluví se tedy například o generaci válečné, generaci ztracené či o generaci květinových dětí. Lze najít v současné společnosti, ovlivňované řadou protichůdných procesů a pluralitou životních stylů nějaký společný faktor ovlivňující mládež či charakteristiku mládeže, která by byla tak dominantní, že by se mohla stát tímto přívlastkem? Podle mého názoru se tímto faktorem působícím na současnou mládež stávají informační a komunikační technologie[1]. Dnešní mládež tak začíná být nazývána „Net generation-generace netu (sítě)“ nebo také „Generace online“.

Využívání ICT mladou generací v České republice dává tomuto označení za pravdu. Ve skupině mládeže ve věku 15 – 18 let mobilní telefon vlastní 93%, počítač využívá 99% a Internet 95%.[2] Zatímco starší část české populace se s většinou nových informačních technologií setkala již v dospělosti a osvojení těchto technologií bylo součástí spíše rekvalifikace, nejmladší generace s novými informačními technologiemi často vyrůstala a byly přirozenou součástí jejich životního prostředí. Mladá generace tak do školní výuky již mnohdy přichází se základními dovednostmi spojenými s využíváním informačních technologií, které získala v rámci svého volného času.

Volný čas současné mládeže ovlivňuje celá řada faktorů. Jedním z těchto významných faktorů bezesporu je právě rozšiřování ICT v české společnosti. Důležitou roli nehraje pouze penetrace počítačů a Internetu v populaci mládeže. Významné je i množství času, které mladí lidé těmto technologiím věnují. Nové technologie si v relativně krátké době získaly silné a dominantní místo ve volném čase současné mládeže. Využívání počítače se stalo druhou nejčastější aktivitou hned za sledováním televize. Mládež ve věku 15 – 18 let věnuje činnostem spojeným s počítačem průměrně 13 hodin týdně, což představuje téměř 2 hodiny denně.

Je důležité uvědomit si, že současně s vývojem technologií se jednotlivé technologie propojují (multimédia), stávají se stále dostupnější prostřednictvím počítače a práce s nimi je přístupnější stále širšímu okruhu uživatelů. To, co bylo dříve většinou doménou profesionálů, je nyní dostupné i běžným uživatelům. Mám tím na mysli například možnost práce s obrazem a zvukem. Na začátku historie počítačů byl monitor černobílý a s počítačem se komunikovalo prostřednictvím příkazového řádku. Dnes je černobílý monitor téměř nemyslitelný, s počítačem komunikujeme prostřednictvím ikon, stále více se setkáváme s prezentací obrazů a zvuků. Počítač tak ve spojení s Internetem umožňuje mladým lidem saturovat řadu potřeb (sledování filmů, poslech hudby, grafika, vzdělávání, komunikace), díky tomu si přisvojuje pozornost stále více smyslů a stává se tak jakýmsi světem sám pro sebe – virtuální realitou.

Pro pedagogy vidím jisté riziko ve formě, v jaké probíhá jedna z možností využívání Internetu-každý uživatel je sice osamělý před svou obrazovkou, ale kdesi na půli cesty mezi jednotlivými uživateli vznikají nové světy, které jsou pro pozorovatele před „zrcadlem“ neviditelné. V reálném světě lze sledovat reakce účastníků (subjektů) jednotlivých procesů. V případě činnosti s počítačem, ale především s Internetem, uživatel uniká do světa „za zrcadlem“. Samozřejmě se lze pokoušet o jistou kontrolu těchto činností, ale řada mladých lidí to jistě bude považovat za nedůstojné a navíc bohužel někteří mladí uživatelé ve svých dovednostech předčí své dohlížitele a tak lze často dohled bez problémů obejít. Stejně tak jako u každé jiné technologie i zde platí, že ICT jsou nástrojem, který může při správném využití přinést pozitivní výsledky, ale při špatném využití mohou být důsledky velmi negativní. Pozitivním využíváním ICT by mohl být e-learning. Proto bych se fenoménem e-learnignu chtěla v tomto referátu zabývat.

Tento referát vychází ze dvou empirických výzkumů realizovaných v rámci grantu: „Vliv komputerizace na edukační procesy a na osobnost člověka v informační společnosti“. Na základě získaných dat bych chtěla ukázat, jaké místo představují počítače, Internet a e-learning v životě dnešních 15 až 18 ti letých studentů.[3] E-learnig byl pro potřeby výzkumu na začátku části dotazníku, která se týkala e-learnignu, definován následovně: „Jakékoliv vzdělávání prostřednictvím počítače a Internetu jako například: využívání elektronického cizojazyčného slovníku, elektronické vzdělávací programy na CD, DVD a Internetu (např. elektronická multimediální jazyková výuka), studium ve virtuální třídě nebo univerzitě atd.“

V rámci výzkumu jsme se respondentů dotazovali, jaké formy vzdělávání využívají. Studenti nejvíce využívají studium prostřednictvím odborné literatury a časopisů. Tuto formu vzdělávání využívá 90% studentů. Vzdělávací pořady v televizi sleduje 86% studentů. Stejný podíl studentů - 61% využívá jak e-learningu pomocí PC, CD a DVD tak e-learningu pomocí Internetu.

Využívání jednotlivých forem vzdělání



Pokud nerozlišujeme mezi e-learningem pomocí PC, CD a DVD a e-learningem pomocí Internetu. E-learning (jednu či obě z výše uvedených variant e-learningu) využívá 69% studentů ve věku 15 – 18 let. 24% studentů využívá e-learnig často nebo pravidelně a 45% studentů výjimečně nebo občas. Frekvence využívání e-learnignu velmi silně závisí na deklarované počítačové gramotnosti. E-learningu pomocí Internetu i e-learningu-pomocí PC (CD a DVD) využívá stejný podíl respondentů (61%).

Využívání e-learningu



Aby mohl člověk (student) využívat e-learning, musí být naplněna řada předpokladů. Níže uvedené schéma obsahuje tyto předpoklady. U vybraných předpokladů postupně v referátu doložím, jak jsou čeští studenti ve věku 15 – 18 let připraveni využívat e-learning.

Základní předpoklady nutné k využívání e-learningu



1. Dostupnost ICT, využívání ICT (PC, Internet, ….) [4]
Počítač využívá 99,6 % a Internet 99% českých studentů. 68% studentů využívá počítač pravidelně (tzn. denně či téměř denně) a 56% využívá Internet pravidelně. Z hlediska místa studenti využívají počítač a Internet nejvíce doma a ve škole. Pravidelně využívá počítač (tzn. denně či téměř denně) doma 64% a Internet 50% studentů. Ve škole využívají studenti počítač a Internet s nižší frekvencí, nejvíce studentů - 53% studentů využívá počítač ve škole často (alespoň 1 x týdně) a 52% využívá Internet často.
Za pozitivní považuji zjištění, že pouhá 4% studentů uvádějí, že ve škole mimo výuku vůbec nelze využívat počítače a Internet.
Jakým činnostem se studenti na počítači především věnují? Nejvíce studentů využívá textový editor (94%), dále pak poslouchají hudbu a hrají počítačové hry (90%). Na čtvrtém místě se umístilo vzdělávání (87%).
Na Internetu studenti nejvíce vyhledávají informace prostřednictvím katalogů (95%), dále pak využívají e-mail (93%), surfují (83%), chaty a auditoria (82%).
Ze získaných dat vyplývá, že čeští studenti v současné době mají poměrně dobrý přístup jak k počítači, tak i k Internetu ve škole i doma.

2. Osvojení počítačové gramotnost
Aby se člověk mohl vzdělávat prostřednictvím knih, je nezbytné, aby uměl číst. Má-li se člověk vzdělávat prostřednictvím e-learningu, musí být počítačově gramotný. V určité zjednodušené podobě jsme počítačovou gramotnost zjišťovali otázkou, ve které měl respondent ohodnotit, na jaké úrovni využívá počítač. 12% respondentů ve věku 15 – 18 let říká, že „počítač využívá na úrovni profesionála“. Ve srovnání s celkem populace je ve skupině studentů 15 – 18 větší podíl 58% těch (v populaci je to 37%), kteří hodnotí využívání počítače slovy „nejsem ve využívání počítače začátečník, bez problémů využívám řadu programů“. 28% studentů odpovědělo, že „počítač využívá, ale nejsou si příliš jistí, umí jen základní činnosti“. Velkou část studentů můžeme považovat na základě jejich deklarovaných dovedností práce s počítačem za počítačově gramotné.

3. Dostupnost e-learningových programů, kurzů ….
Nemáme sice informace o dostupnosti e-learnignových kurzů, ale máme informace o využívání jednotlivých typů e-learningu. Informace o využívání vypovídají především o potřebách studentů, ale zároveň také o dostupnosti jednotlivých forem e-learningu. Nejvíce využívané jsou elektronické cizojazyčné slovníky, ty využívá 66% studentů. Na druhém místě (52%) jsou vzdělávací programy offline (prostřednictvím CD, DVD). 48% studentů využívá multimediální výuku jazyků. Elektronické vzdělávací programy prostřednictvím Internetu využívá 42% studentů.

4. Informovanost o e-learningu
Přestože nějakou formu e-learnignu využívá 70% studentů, 49% studentů říká, že o e-learningu nemá dostatek informací. O e-learnignu jsou poněkud více informováni muži. Informovanost o e-learnignu silně koreluje s deklarovanou počítačovou gramotností, čím vyšší je deklarovaná počítačová gramotnost, tím vyšší je informovanost o e-learnignu.
Studenti nemají o e-learnignu dostatek informací.

6. Motivace k využívání e-learningu
V rámci výzkumu jsme zjišťovali, co bylo pro respondenta počátečním podnětem k využívání e-learnignu. Nejdůležitější vnější podnět k využívání e-learnignu vzešel ze školy. Dále hráli důležitou roli přátelé, sourozeni, příbuzní.
Studenti nejpozitivněji na e-learningu hodnotí dostupnost a rychlost vyhledávání informací. Další výhodu e-learnigu vidí v možnosti využívání e-learnignu doma (nemusí nikam chodit, pohodlí a klid domova, úspora času).
Naopak největší bariérou využívání e-learnignu představuje pro studenty nedostatek času a dále pak špatný přístup k počítači a Internetu nebo nedostatečné technické parametry počítače a Internetu.

Naplnění základních předpokladů nutných k využívání e-learningu
u studující mládeže ve věku 15 - 18 let




Závěr

Vybavenost počítači a Internetem studentů není překážkou pro rozvoj e-learningu. Také počítačová gramotnost studentů je již ve většině případů na dobré úrovni. E-learning je mezi studenty poměrně rozšířen, zároveň ale studenti o e-learningu nemají dostatek informací. Využívání e-learningu budou ovlivňovat dva základní faktory: úroveň počítačové gramotnosti a informovanost o e-learningu. Vzhledem k tomu, že nejdůležitějším podnětem k využívání e-learningu je škola, bylo by zřejmě velmi efektivní, pokud by školy více informovaly o e-learningu.

Poznámky:
[1] Dále v textu používám zkratku ICT.
[2] V referátu použitá data jsou z empirických výzkumů, které byly realizovány v rámci grantu MPSV ČR „Vliv komputerizace na edukační procesy a na osobnost člověka v informační společnosti“. Jednak jde o reprezentativní výzkum české populace, jehož data byla získána technikou standardizované rozhovoru na výběrovém souboru 1818 respondentů. Druhý výzkum byl realizován na základních a středních školách, technikou sběru dat bylo dotazníkové šetření. Jedná se o předběžné výsledky, prozatím bylo nahráno 718 dotazníků
[3] Dále v referátu pokud mluvím o studentech, mluvím o skupině studentů ve věku 15 – 18 let, pokud výslovně neuvádím něco jiného.
[4] Všechny následující údaje o mládeži vypovídají o skupině studentů ve věku 15 – 18 let.

Valid XHTML 1.0!
webdesign&scripts by Scorpi 2001