Insoma
výzkum
sociologický
internetový
mediální
marketingový
o firmě výzkumy referáty články studie knihy tazatelská síť kontaktní info

Vliv europizace na hodnotový systém české společnosti

Evropská integrace – součást přírodně historického procesu

Mluvíme – li o evropské integraci, rozlišuji dvě roviny tohoto procesu. Obecnější rovinu představuje civilizační integrace jako přírodně historický proces. Ve vývoji člověka a lidské civilizace vidíme tendenci k postupu k širším a strukturovanějším celkům od původních rodů a kmenů k národním státům.

Za jeden ze znaků civilizačního vývoje můžeme považovat rozpínání životního pole ve všech jeho složkách, tedy rozpínání sociálního, mentálního i biologického pole. Rozpíná se pole společností, kultur ale i člověka jako individua. Rozpínání je výsledkem energetické a hmotné interakce, mentálního a sociálního přesahu za hranice tradičního bytí. Vývoj lidské civilizace nyní dospěl k bodu dalšího kvantitativního a kvalitativního zvratu, k vytvoření vyšších civilizačních celků nad národními státy. V tomto smyslu představuje současná situace bod či úsečku na linii vývoje lidské civilizace. Evropská integrace je součástí tohoto přírodně historického procesu.

Obecnější rovina vyjadřující přírodně historický proces nazývám europizací, vytvářením nové evropské identity v evropském sociokulturním prostoru. V současnosti probíhá a v nejbližší budoucnosti bude probíhat kulturní, intelektuální a politické zápolení o obsah nové evropské identity. Osvícenější Evropané usilují o takovou evropskou identitu, která v sobě bude obsahovat bohatství jednotlivých národních kultur a národních identit a současně identita bude zahrnovat univerzální vrstvu, jako průnik národník kultur a nově se utvářených socio-kulturních hodnot. Evropa bude znamenat jednotu v rozmanitosti. Tato varianta znamená uchování celého kulturního dědictví. Evropa znamená velký kulturní přínos pro světovou kulturu, jak v dosavadním vývoji, tak v současném stavu evropské kultury.

Kulturní rozmanitost na relativně malém prostoru Evropy je nezastupitelnou hodnotou budoucího globalizovaného světa. Tato vývojová varianta se však nemusí automaticky prosadit. Evropa se také může vyvinout do podoby, kterou bych nazval macdonaldizace Evropy. Pod tlakem masové kultury, globalizace a nesprávně nastavených politických procesů se může formovat společnost na úrovni "nejnižšího společného jmenovatele". Z hlediska českého vlivu na proces utváření evropské identity jsou významnější tzv. euroskeptici či eurorealisté než eurolokajové.

Druhá rovina integračního procesu vyplývá z přírodně historické dimenze a představuje formální stránku, která je naplňována ústavně právními akty jako jsou smlouvy, referenda, právní řád apod. Výsledkem je nadnárodní útvar Evropská unie. Evropská integrace na formální rovině je logickou projekcí přírodně historického civilizačního procesu do sociálního časoprostoru Evropy. Vlastní integrace mohla být zahájena dříve či později, v tomto smyslu existuje určitá volnost, avšak samotný proces je nezbytný. Jaká je pozice České republiky v tomto procesu? Bez ohledu na referendum a na naší volbu, pro českou společnost neexistuje alternativa k začlenění do evropských struktur. Vstup do Evropské unie je pro českou společnost výzva a současně jedna z nejnáročnějších kritických situací novodobých českých dějin.

Na této konferenci se hovořilo o zachování české identity, českého jazyka, české kultury a českého národa po začlenění do evropských struktur. Je třeba otevřeně říci, že v rámci horizontu, kam dohlédneme, česká identita není ohrožena. V delším časovém rozměru však nikdo nemůže zachování české identity garantovat.

Co může do budoucna uchování české identity posílit či oslabit? Jako příklad uveďme výchovně vzdělávací procesy. Svými důsledky nebezpečí představuje zavedení školného na vysoké školy, chápání vzdělávání pouze jako profesní přípravy a chápání vzdělávání jako předávání souboru dovedností na úkor kultivace osobnosti.

Měření a kvantifikace europizace. Téma evropské integrace byla také součástí grantu MK "Informatizace české společnosti v kontextu globalizace a evropské integrace", jehož jsem byl řešitelem. V rámci grantu bylo realizováno několik sociologických reprezentativních empirických výzkumů. Pro analýzu dat byl vytvořen index europizace, jako syntetický znak zkonstruovaný z 19 znaků. Indexem jsem se snažil postihnout:

  1. dovednosti a schopnosti potřebné pro život v evropském sociokulturním prostoru
  2. evropskou dimenzi v životním poli jedince

Rozložení české populace podle tohoto o indexu ukazuje graf. Ukazuje se silná závislost na věku a na vzdělání. Pouze vzdělaní lidé mladé a střední generace jsou schopni plně využít přednosti evropského a globálního prostoru. Podle grafu, v současnosti jsou v procesech a europizace nejvíce začleněni mladí lidé ve věku 19 – 30 let, resp. jsou na tento proces nejlépe vybaveni. Prozatím výsledky obou procesů vrcholí ve věkové skupině 19 – 23 let. Z toho můžeme vyvodit, že fenomény, které sytí index se objevují v podstatné míře v české společnosti v posledních letech. K realizaci těchto fenoménů dochází i po celou věkovou skupinu 19 – 23 let. Lze předpokládat, že se budou objevovat nové možnosti a vznikat nové fenomény a navíc bude stárnout mládež věkové skupiny, která nyní znamená vrchol uvedených procesů. To vše posune míru europizace české populace i do vyšších věkových skupin.

graf 1 graf 2

Informace a komunikace – předpoklad a důsledek integračních procesů

Digitalizace životního pole výrazně podporuje globalizaci a začleňování do evropských struktur. Současný svět svými změnami dospěl k situaci možného kvalitativního rozšíření sociálního pole. Jednotlivé státy, národy, kultury, kontinenty nikdy nebyly izolované, vždy mezi nimi docházelo k interakci. Interakce a komunikace uvnitř systému však natolik převyšovaly interakci a komunikaci mimo systém, že tento systém petrifikovaly a reprodukovaly v relativně stálé dané podobě. Komunikační a interakční toky se během dvacátého století znásobovaly a podílely se na vytváření širších celků. Tento trend vyplývající z ekonomických, technologických, politických a sociálních změn přivedl lidstvo na práh globalizace, která ze všech systémů tvoří subsystémy v jednom globálním systému.

Pro tento přesah vytvářející globální systém je nutná komunikace, jsou nutné informační toky mezi kulturami, společnostmi a mezi konkrétními jedinci. Naopak intenzita těchto kontaktů vypovídá o komunikačním procesu globalizujícím svět. V předchozích etapách vývoje lidské civilizace neexistovala technologie, která by byla schopna takovouto globální komunikaci v reálném čase zajistit. Jsou to právě nejmodernější informační a komunikační technologie, které integraci umožňují. Proto jsme se zaměřili na komunikaci, která jednak mapuje rozsah využívání nových informačních technologií, jednak mapuje rozsah sociálního pole moderních komunikátorů evropským a globálním směrem. Možnosti rozšiřování sociálního pole jsou do značné míry v jeho digitalizaci.

Hodnocení digitalizace sociálního pole je složité a záleží na pozici hodnocení. Navíc se jedná o nový fenomén a je otázkou, jak se bude dál vyvíjet. Nepochybně lze hovořit o pozitivních a negativních stránkách digitalizace sociálního pole. S jeho digitalizací je spojen další fenomén, a sice globalizace a europizace sociálního pole. Sociální pole českého (a nepochybně nejen českého) člověka se rozšiřuje a získává další rozměry - evropský a globální. Vedle reálného rozšiřování jde v první linii o virtuální evropský a globální prostor.

Ve výzkumech v roce 2000 a 2002 respondent vypovídal jakým směrem komunikuje prostřednictvím elektronické pošty a v jakém geografickém rozpětí vstupuje na internetu do chatů, auditorií a konferencí. Výsledky jsou zobrazeny v následujících grafech.

graf 3

Vzestup komunikace prostřednictvím elektronické pošty za pouhé dva roky vypovídá o vysoké dynamice šíření této technologie. Komunikace v rámci Evropy za dva roky výrazně vzrostla a v současnosti již má nezanedbatelný význam. Význam elektronické pošty není homogenně rozložen v celé populaci. Vidíme výrazné rozdíly ve skupinách podle sociodemografických znaků. V roce 2000 význam elektronické počty byl největší ve věkové skupině 19 - 23 let, tak jak postupuje computerizace společnosti, přesouvá se význam elektronické pošty věkovou skladbou populace dále. V roce 2002 to byla věková skupina 24 – 30 let. Komunikace elektronickou poštou dosahuje v optimální věkové skupině v rámci České republiky přes 60%, v rámci Evropy téměř 30% a v rámci USA téměř 20% členů dané věkové skupiny. Vedle věku je druhým rozhodujícím znakem vzdělání. Populace se základním vzděláním a vyučení jsou téměř z procesů computerizace a globalizace vyloučeni. To se projevuje i v dílčích procesech jakými je rozšiřování virtuálního prostoru a virtuální rozšiřování sociálního pole. Naopak hlavními nositeli těchto procesů jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé ve věku do 30 let a vysokoškolští studenti.

Nárůst používání internetu je důsledkem několika procesů. Nejvíce se projevují při komunikaci v rámci Evropy. Především se jedná o prosté šíření informačních technologií ve společnosti, to znamená hardwaru, softwaru a know -how.

Dále se jedná o postupování inovací demografickou pyramidou. Znalost ve skupině 19 – 23 se zestárnutím jejích členů přesouvá do vyšší věkové skupiny. Posledním významným faktorem je postupné rozšiřování sociálního pole o evropskou dimenzi. Toto rozšiřování má opět dvě složky. První je výrazem makrospolečenských změn. Institucionálně a systémově se rozšiřují možnosti ke studiu na evropských vysokých školách a rozšiřují se další kontakty v rámci Evropy, které ve značné míře využívá mladá generace. Získané kontakty jsou následně podnětem k elektronické komunikaci. K tomu se připojují vlivy spojené s individuálním a skupinovým rozměrem. Proto se posouvá věk, v němž evropská komunikace kulminuje. Nejvíce se všechny příčiny načítají ve věkové skupině 24 – 30 let.

Česká a evropská identita. Evropská integrace

Devadesátá léta a přelom tisíciletí jsou z hlediska české státnosti mimořádně exponovaná. V roce 1992 došlo k rozpadu Československa, poprvé vznikl v moderních dějinách český stát, národnostně homogenní a celá devadesátá léta jsou poznamenaná politickými a diplomatickými aktivitami ve vztahu k integrující se Evropě.

Na pořadu dne jsou témata jako je češství, vlastenectví, nacionalismus, šovinismus, xenofobie, národní identita, evropanství a evropská identita. Specifikem českého národa je vlažný postoj k vlastnímu národu v klidných obdobích a naopak vypjaté vlastenecké postoje v extrémních situacích.

Vlastenectví, evropanství a evropská integrace

Vlastenectví se v poosledních někdy chápalo jako něco, co je v protikladu s evropskou integrací, s utvářením evropské identity a s uplatňováním multikulturality v moderní společnosti[1].

Tab. Hodnota české státnosti ve věkových skupinách - 2000

věk 15 - 18 19 - 23 24 - 30 31 - 45 46 - 60 61 a více
index 3,73 3,93 3,94 4,12 4,20 4,34

Jak ukazuje tabulka, existuje závislost na věku, se snižujícím se věkem hodnota české státnosti pro respondenta klesá. Na základě jednoho časového bodu není možná generační komparace a nelze proto s věkem klesající význam české státnosti jednoznačně vysvětlit generačním posunem. S věkem rostoucí význam vlastenectví může odpovídat valorizaci spojené s životními fázemi a stejný proces se může odvíjet v každé generaci. Pravděpodobně se však jedná o průnik obou vlivů, generačně podmíněný pokles vlastenectví a současně působící vliv životní fáze, přičemž vlastenectví stoupá s dalšími životními fázemi.

Jaké jsou postoje české populace a české mladé generace ke vstupu do Evropské unie? Tato otázka byla položena ve formě: "Jste stoupencem našeho vstupu do Evropské unie?" Respondent odpovídal pomocí pětistupňové škály. Pro věkové skupiny byl spočítán index, který vypovídá o vývoji postoje v závislosti na věku.

Nejpříznivější postoj ke vstupu do Evropské unie je ve věkové skupině 24 – 30 let. K nižším i vyšším věkovým skupinám se snižuje zájem o vstup do Evropské unie. Celkově mladá generace 15 – 30 let je výraznějším stoupencem vstupu do EU, než střední a starší generace. Výrazně nejhorší postoj ke vstupu má populace v důchodovém věku.

graf 4

Pramen: Grant "Mladá generace na počátku integrace české společnosti do evropských struktur", MŠMT ČR, 2002

Nejedná se pouze o celkový postoj k Evropské unii a k jejímu rozšiřování. Důležité jsou také dílčí postoje a názory, které ve svém celku utvářejí komplexní postoj k EU. Následující baterie obsahuje výroky, které pokrývají názorový prostor vztažený k tématice EU a k české integraci.

Souhlasíte s výroky o významu Evropské unie a o důsledcích našeho začlenění do Evropské unie? Respondent se vyjadřoval pomocí pětistupňové škály.

  1. Pracovní možnosti v celé Evropě
  2. Snadné cestování po celé Evropě
  3. Pocit evropské sounáležitosti, evropská identita
  4. Růst životní úrovně
  5. Volba žít kdekoliv v Evropě
  6. Vzájemné obohacení kontaktem s jinými kulturami, národy, jinými lidmi
  7. Větší prostor a příležitost pro naší ekonomiku
  8. Ohrožení naší ekonomiky silnější západní ekonomikou
  9. Ohrožení našeho zemědělství dotovaným západním zemědělstvím a kvótami
  10. Omezení naší státní suverenity, předání některých kompetencí mimo naše volené a státní orgány
  11. Přínos pro vědu, která bude mít větší prostor a možnosti
  12. Nový vyšší stupeň společenského vývoje. Na základě společné historie a idejí utváření nové společenské skutečnosti - "evropanství"
  13. Uskutečnění idejí českých myslitelů, reformátoru a politiků (Jiřík z Poděbrad, J. A. Komenský, T.G.Masaryk)
  14. Ohrožení národní identity
  15. Větší prostor pro uplatnění schopností a talentu českých lidí
  16. Podřízení se větším státům, především Německu
  17. Odstranění či oslabení negativních jevů v současné české společnosti (korupce, tunelování, fungování justice, politická netolerance, nízká politická kultura atd.)
  18. Možnost studovat kdekoliv v Evropě
  19. Posílení lidských práv
graf 5

Pramen: Grant "Mladá generace na počátku integrace české společnosti do evropských struktur", MŠMT ČR, 2002

V chápání důsledků začlenění České republiky do EU nejsou podstatné rozdíly mezi mladou generací a střední a starší generací. Mladá generace poněkud akcentuje možnost "cestování", možnost "studovat" a "pracovat" v zemích EU, tedy vyjadřují spíše určitý pragmatismus . Střední a starší generace více reflektuje možná rizika integrace a akcentuje kulturní rovinu. V České republice se objevují názory, které staví do protikladu stoupence českého vstupu do EU k lidem vyhraněně spojenými s hodnotami české společnosti a kultury. Vlastenectví a evropanství je tak stavěno proti sobě. Výzkum přináší poznatky, že tento protiklad reálně neexistuje.

Následující graf ukazuje přímou závislost mezi hodnotou české státnosti a vstupem do EU. S rostoucím významem české státnosti se u mladé generace vyhraňuje také pozitivní postoj ke vstupu do EU.

graf 6

Pramen: Grant "Mladá generace na počátku integrace české společnosti do evropských struktur", MŠMT ČR, 2002

Podobná závislost je patrná mezi významem české státnosti a chápáním "utváření evropské identity" jako vyššího stupně společensko historických procesů probíhajících uvnitř evropského socio-kulturního prostoru. Ve skupinách podle hodnocení významu české státnosti stoupá od stupně 2 preference vstupu do Evropské unie.

graf 7

Pramen: Grant "Mladá generace na počátku integrace české společnosti do evropských struktur", MŠMT ČR, 2002

S růstem hodnoty české státnosti také stoupá vnímání dimenze Evropské unie jako nové evropské identity a evropanství jako vyššího stupně sociokulturního vývoje v evropském prostoru. Od celku se především odlišuje skupina respondentů s nejnižším hodnocením významu české státnosti. Tato skupina se výrazně odlišuje od skupin s hodnocením 2 a vyšším. Lze předpokládat, že se jedná o skupinu s nižší sociokulturní úrovní a na nižší úrovni sociální zralosti.

Hodnotová orientace a europizace

Českou populaci můžeme reflektovat také na základě pozice v procesu europizace a analyzovat skupiny populace podle dosažené úrovně europizace. Tyto skupiny mají také specifické charakteristiky, na jejichž základě můžeme vyvodit jaké sociální znaky a skutečnosti proces europizace, evropskou integraci a vytváření evropské identity posilují.

Jednou z oblastí, která s vytvářením evropské identity souvisí jsou hodnoty. Podívejme se jak hodnotové orientace s europizací souvisejí[2].

tabulka 8

U řady hodnot platí silná závislost na míře europizace. S růstem indexu europizace roste preference životního prostředí před ekonomickou prosperitou, preference odpovědnosti i za jiné před odpovědností pouze za sebe, kvality života před materiálními hodnotami, bezpečnosti před volným prostorem k jednání, preference sebezdokonalování před užíváním si, preference duchovních a myšlenkových podnětů před smyslovými prožitky, preference myšlenek a idejí před majetkem, preference rozvoje osobnosti před ekonomickými a sociálními jistotami, preference mezilidských vztahů před kariérou, preference individuálních duchovních aktivit před formalizovanými rituály. Následující graf znázorňuje vývoj čtyř párových hodnot v závislosti na míře europizaci.

graf 9

Všechny tyto hodnotové preference mají společný základ, který lze odkrýt. Americký sociolog R. Inglehart dospěl na základě mezinárodních komparativních výzkumů k teoretických závěrům, v nichž tvrdí, že v moderní společnosti dochází k tiché revoluci, jejíž podstatou je přechod od materiálních k postmateriálním hodnotám. Výzkumy hodnot české společnosti v devadesátých letech ukázaly na protisměrný hodnotový vývoj české společnosti směrem k materiálním hodnotám.

Výsledky našeho výzkumu ukazují, že interiorizace evropské identity znamená zvýrazňování moderní hodnotové orientace ve směru k postmateriálním hodnotám. Tento vztah mezi postmateriální hodnotovou orientací a europizací má důsledky pro jedince i pro společnost. V současné české společnosti jsou nositeli evropského (integrace, evropské identity) jedinci a skupiny s hodnotami posunutými ve prospěch postmateriálních hodnot. Jak bude postupovat europizace české společnosti, tak lze očekávat souběžné posilovaní postmateriální hodnotová orientace české populace.

Poznámky:
[1] Také pozice české státnosti a evropanství v české společnosti a souvislost mezi nimi byly předmětem výzkumu. Ve výzkumu byl význam české státnosti zjišťován otázkou "Jakou hodnotu pro Vás představuje český stát - česká státnost?" Míra významu byla zjišťována škálou 1 – 5, přičemž 1 znamená nejmenší význam, 5 – nejvyšší význam. Pro jednotlivé věkové skupiny jsme spočítali index jako vážený aritmetický průměr. Index se může pohybovat v  intervalu od 1 do 5.
[2] Metodika párových hodnot je popsána v publikaci Sak, P.: Proměny české mládeže. Praha: Petrklíč, 2000.
Valid XHTML 1.0!
webdesign&scripts by Scorpi 2001