Insoma
výzkum
sociologický
internetový
mediální
marketingový
o firmě výzkumy referáty články studie knihy tazatelská síť kontaktní info

Média, informační technologie a kulturní úroveň české populace

Prezentovaný referát vychází z dat získaných ve výzkumech realizovaných v rámci následujících grantů. Grant MŠMT ČR "Mladá generace na počátku integrace české společnosti do evropských struktur". Grant byl řešen v letech 2000-2001 a závěrečná výzkumná zpráva byla oponována v únoru 2002.

Grant MK ČR "Informatizace české společnosti v kontextu globalizace a evropské integrace", řešený v letech 2000-2002, byl ukončen závěrečnou výzkumnou zprávou v lednu 2003.

Referát pro konferenci byl připraven v rámci Grantu MPSV ČR "Vliv komputerizace na edukační procesy a na osobnost člověka v informační společnosti". Červenec 2004 - 2006.

Pro referát jsou použita především data z následujících výzkumů:

  1. Média a informace
  2. Osobní počítač a internet v české populaci
    Výběrové soubory byly vytvořen pomocí standardizovaného rozhovoru s 1900 respondenty.
  3. Časový snímek české populace.
    Výběrový soubor tvoří 900 respondentů ze souboru předchozích výzkumů.

Referát navazuje na poznatky prezentované v publikaci:
Sak,P., Saková,K. Mládež na křižovatce. Sociologická analýza postavení mládeže ve společnosti a její úlohy v procesech evropeizace a informatizace. Praha: Svoboda Servis. 2004. 291 s.

Příčiny úspěchu masové kultury

Po celé 20. století se vedou polemiky o nástupu masové společnosti. "Vzpoura davů" je částí intelektuálů vnímána jako konec kultury, zatímco jinými intelektuály je tento názor odmítán jako elitářství. V širším významu je však kulturou i to, co je kulturní elitou odmítáno, resp. nazýváno pakultura.

Kultura symbolizována coca colou, hamburgry, akčními filmy a rodinnými seriály s namixovaným smíchem a potleskem je nejúspěšnějším americkým vývozním artiklem. Nejedná se pouze o komerční úspěšnost, ale o úspěšný export životního stylu a likvidaci původní národní kultury. Jsme svědky civilizačního paradoxu, zatímco je planeta plna antiamerikanizmu, v těch samých zemích zasažených antiamerikanismem se nezadržitelně prosazuje americká masová kultura.

V čem jsou příčiny úspěchu masové kultury? K šíření masové kultury napomáhá řada faktorů:

Šíření masové kultury má své pedagogické souvislosti. I když hlavní postava budování komerční televize v Čechách Vladimír Železný opakovaně tvrdil, že Nova pouze baví a nemá vliv na vývoj dětí a mládeže, opak je pravdou. Vliv komerční televize, ale i veřejnoprávní televize, která se propadla k úrovni komerční televize zasahovalo mladou generaci ve stále mladším věku a po stále delší vývojové období, takže lze předpokládat postupně silnější vliv na osobnost dítěte. Média, a především televize, vedle rodiny a školy mají největší vliv na celkový vývoj dítěte, na jeho socializaci a kultivaci. Proto úroveň působení médii vytváří předpoklady, a současně i limity pro vnímání uměleckých děl.

Ke schopnosti konzumovat a chápat tzv. vysoké umění jedinec dlouhodobě a postupně zraje, zatímco konzumovat masovou kulturu je schopen "bez přípravy" . Naopak permanentní konzumací děl masové kultury, jednoduché struktury a primitivního obsahu, si jedinec buduje trvalé zábrany k vnímání náročných uměleckých děl. Pochopitelně, že škola a rodina mohou působit opačným směrem a kompenzovat vliv masové kultury. Jsou však rodiny a děti, které nemají tento kultivační potenciál a tyto děti jsou vydány napospas médiím a masové kultuře.

V posledních letech význam rodiny v české společnosti pro vývoj mladé generace mimořádně vzrostl. Na přelomu desetiletí jsem na základě empirických výzkumných dat zaznamenal fenomén, který jsem nazval "rozlomením mladé generace". Toto rozlomení je způsobeno odlišnou kvalitou rodiny dětí. Zatímco rodiny jedné části mladé generace jsou schopny kompenzovat negativní působení společnosti, druhá část rodin toho schopna není.

Je vliv médií na mladou generaci skutečně tak velký, mají média v životě mládeže a v jejím životním stylu takový význam?

O tom vypovídají data z empirického výzkumu provedeného technikou časového snímku.

Struktura volného času české populace

Podle dat z týdenního časového snímku mladá generace ve věku 15 - 30 v průměru spí za týden 59,06 hodin (za den 8,4 hodin), populace starší 31 a více let 56,93 hodin (za den 8 hodin). Všechny mediální aktivity mladé generaci (15-30) zaberou za týden 37,18 hodin, populaci nad 30 let 42,28 hodin. Vezmeme-li týdenní objem času bez času věnovaného spánku jako 100%, potom mediální aktivity představují u mládeže 34% a všechny ostatní aktivity celkem 66%. U populace nad 30 let je poměr 37% a 63%.

Jaký podíl v tomto časovém objemu představují jednotlivé mediální aktivity? Vezměme tento časový objem (37,18 hodin mediálních aktivit u mladé generace 15 - 30 a 42,28 hodin mediálních aktivit u populace nad 30 let) jako 100%. Podíl jednotlivých aktivit z tohoto časového objemu 100% ukazují grafy. První graf zobrazuje rozložení aktivit mladé generace, druhý graf rozložení aktivit populace nad 30 let.

graf 1

Pramen: 2000/1 - 6

graf 2

Z bdělého stavu třetinu času mladá generace prožije s médii. Z disponibilního času, kdy jedinec sám rozhoduje (bez času v práci a ve škole) o svých aktivitách čas s médii jednoznačně převažuje.

V české společnosti došlo v devadesátých k výraznému nárůstu vlivu masové kultury. Málokdy dojde u některého sociálního fenoménu k tak radikálnímu nárůstu v tak relativně krátké době. Je proto zajímavé hledat indikátory, které by zmapovaly důsledky nárůstu tohoto vlivu. Situace je však komplikovaná tím, že souběžně docházela také k masivní komputerizaci společnosti a vliv obou procesů, masové kultury a komputerizace, se sčítal a kombinoval. U některých znaků mám časovou řadu, která začíná na počátku masivního nástupu masové kultury a implementace informačních technologií.

Umělecká a kulturní úroveň - operacionalizace úrovně uměleckých děl

V následující části budu hovořit o kulturní úrovni české populace a pokusím se sledovat vývoj této úrovně a vliv nových procesů ve společnosti na tento vývoj. Mé závěry vyplývají z empirických poznatků, především z kulturního indexu a z indexu komputerizace. Proto mi dovolte seznámit vás s metodikou konstrukce těchto indexů. V prvé etapě byla pomocí expertního výzkumu vytvořena baterie uměleckých děl a přiřazena jim hodnota na stupnici 1 - 5, přičemž stupně byly následovně charakterizovány.

Operacionalizace úrovně uměleckého díla

Seznam zařazených uměleckých děl

Zařazená umělecká dílaExpertní hodnota
Film
Amadeus 4
Eliška má ráda divočinu2
Markéta Lazarová5
Anděl s ďáblem v těle2
Vinnetou2
Titanic2
Kolja3
Rambo 1
Kladivo na čarodějnice4
Zvětšenina4
8 a půl5
Hudba
píseň Škoda lásky2
L. Janáček-kvartet Listy důvěrné5
Jesus Christ Superstar3
Bedřich Smetana: Má vlast4
Lucie Bílá - píseň Láska je láska1
G. Gershwin: Rapsody in blue4
Literatura
J. Nižnanský: Čachtická pani1
U. Ecco: Jméno růže4
M. Viewegh: Výchova dívek v Čechách2
V. Páral: Profesionální žena2
L. Vaculík: Český snář3

Respondent se vyjadřoval k uměleckým dílům v reakci na otázku: "Jakou uměleckou hodnotu mají podle Vašeho názoru následující umělecká díla? Hodnocení na škále 1-5. 1-nejmenší hodnota, 5-největší hodnota, 6-neviděl, neslyšel, nečetl jsem, 7- neznám toto dílo. Odpovídající kódy napište do prvního sloupce. V druhém sloupci napište jak na Vás umělecké dílo zapůsobilo v případě, že jste ho viděli, četli, slyšeli. Vyjádřete se na škále 1 - 5. Nejsilnější umělecký zážitek 5, nejslabší zážitek-1."

Konstrukce kulturního indexu

Konstrukce kulturního indexu navazuje na výsledky expertního výzkumu "standardizace hodnocení umělecké úrovně". Experti hodnotili 5 literárních děl, 6 hudebních děl a 11 filmů. Pokud respondent některé z těchto děl uvedl, byl mu přidělen kód podle hodnocení expertů v rozmezí 1 - 5. Respondent se vyjadřoval jaký viděl film, jaké hudební dílo poslouchal a jakou knihu četl.

Index je součet jednotlivých bodů za jednotlivá díla podle hodnocení expertů. Index dosahuje hodnot v rozmezí 0 - 65. Vzhledem k nízkým četnostem takového indexu byl index překódován do hodnot znaku v intervalu 1 - 5, čímž vzniklo pět skupin populace podle velikosti indexu kultury.

Tab. Konstrukce kulturního indexu
ZnakHodnota primárního znakuHodnota rekódovaného znaku
kulturní index1 - 151
16 - 262
27 - 383
39 - 554
56 - 655

Konstrukce indexu komputerizace

Index komputerizace je tvořen 4 znaky: počet hodin strávených používáním internetu, počet hodin věnovaných počítači, vlastnictví počítače, používání e-mailu. Z kontinua získaných hodnot jsme vytvořili 5 kategorií, přičemž 1 znamená nejnižší hodnotu a 5 nejvyšší hodnotu komputerizace. Tato 5.skupina nejvíce času tráví u počítače, vlastní ho, využívá internet a používá e-mail.

Znalost uměleckých děl v generacích české populace

Následující grafy mapují jak jsou jednotlivá díla, různé umělecké úrovně, osvojena českou populací. Jsou rozlišeny tři stupně vztahu příjemce a díla. 1 - díla bylo čteno, viděno, slyšeno, 2 - respondent pouze o díle ví, 3 - respondent neví o existenci díla, nezná ho.

graf 3 graf 4 graf 5

Z výsledků prezentovaných v grafech lze vyvodit následující závěry:

Vývoj komputerizace a kulturních aktivit

Následující graf porovnává pomocí indexu komputerizace a kulturního indexu kulturní vývoj a vývoj komputerizace ve věkových skupinách.

graf 6

index komputerizace a kulturní index 1 -nejnižší, 5- nejvyšší

Graf vypovídá o postupném rozevírání nůžek mezi kulturními a počítačovými aktivitami věkových skupin. Nejnižší úroveň kulturních aktivit nacházíme u mládeže ve věku 15 - 18 let a nejvyšší ve věkové skupině do 60 let. Počítačové aktivity jsou nejrozsáhlejší ve věkové skupině 19-23 let, (jen o málo nižší jsou ve skupině 15-18 let), pak postupně tyto aktivity klesají, ve skupinách nad 45 let velice dramaticky. Mezi mladou generací a staršími generacemi je propastný rozdíl a tyto 2 indikátory mohou naznačovat rozdíl daleko propastnější. Na místě je otázka, jak jevy vyjadřované těmito indikátory, spolu souvisejí. Nižší míra kulturnosti mládeže je způsobena celou řadou faktorů, jaký je však vliv nového fenoménu ve společnosti, jakým je komputerizace?

Abych vyloučil vliv věku a rozdílného vzdělání, sledoval jsem vývoj indexu kultury ve skupině podle indexu komputerizace ve věkově a vzdělanostně homogenní skupině vysokoškolsky vzdělaných jedinců ve věku do 30 let.

Vliv komputerizace na kulturní život

Od skupiny 2 s růstem zapojení do počítačových aktivit výrazně klesá hodnota kulturního indexu a tedy také kulturních aktivit. Od skupiny s mírou komputerizace vyjádřenou indexem 2 do nejvíce komputerizované 5. skupiny klesla hodnota kulturního indexu ze 4,3 na 3.8.

graf 7

index komputerizace a kulturní index 5 nejvyšší

Vliv komputerizace na četbu knih

Validitu použitých znaků potvrzují další znaky a jejich souvislosti s komputerizací. S růstem míry komputerizace klesá význam četby knih. Četbu knih indikuje počet knih přečtených za měsíc. Od nejméně komputerizovaných jedinců -1.skupina do 4.skupiny klesne počet přečtených knih z 1,8 na 1, tedy téměř na polovinu. Toto zjištění je o to významnější, že se jedná o skupinu vysokoškolsky vzdělaných lidí, tedy kategorii, která měla vždy ke knize nejblíže.

graf 8

Pokles četby knih, vedle poklesu návštěvy kin, patrně nejvýznamnější změna v kulturním životě českého člověka devadesátých let není způsoben pouze komputerizací. Patrný je vliv dramatického nástupu masové kultury, především komerční televize. Od roku 1992 do roku 2001 téměř vymizela kategorie intenzivních čtenářů. Zatímco v roce 1992 se ve věkových skupinách pohyboval podíl čtenářů, kteří za měsíc přečtou 4 a více knih za měsíc až do 18%, v roce 2001 se podíl těchto čtenářů pohybuje mezi 0 - 2%.

graf 9

Vlastnictví PC a knihovny 1994, 2002

graf 10

Podobný poznatek přináší komparace vývojových trendů ve vlastnění knihovny a osobního počítače u jednotlivých věkových skupin. Jednak můžeme pozorovat prohlubující se generační rozdíly ve vlastnění těchto médií, výrazné jsou však i změny uvnitř věkových skupin. Např. ve věkové skupině 15 - 18 let v roce 1994 mělo o 13% více mladých lidí knihovnu než osobní počítač, v roce 2002 již o 12% více mladých lidí vlastnilo osobní počítač než knihovnu. Tento posun není pouze důsledkem nárůstu vlastnictví osobních počítačů, ale i důsledkem ústupu knihoven z domovů mladých lidí.

Závěry

Valid XHTML 1.0!
webdesign&scripts by Scorpi 2001