Insoma
výzkum
sociologický
internetový
mediální
marketingový
o firmě výzkumy referáty články studie knihy tazatelská síť kontaktní info

Medializace a digitalizace sociálního pole a životního stylu člověka (1/2)

Náš referát je založen na reprezentivním empirickém výzkumu, který se uskutečnil v rámci grantu ministerstva kultury České Republiky "Informatizace české společnosti v kontextu globalizace a evropské integrace." Vedle dalších výzkumných akcí byl proveden empirický výzkum pomocí standardizovaného rozhovoru na reprezentativním souboru 1900 respondentů. S polovinou respondentů byl souběžně prováděn časový snímek.

Současnou mládež významným způsobem charakterizují proměny jejího životního pole a jeho jednotlivých částí[1]. Proměňuje se především sociální a mentální pole současné mládeže Nejradikálněji sociální pole mládeže proměňují média, včetně nových informačních a komunikačních technologií.

Tato změna znamená největší rozdíl oproti předcházejícím generacím mládeže. Průnik médií do životního pole a do životního stylu mládeže je tak výrazný, že lze hovořit o nové generaci mládeže jako o "mediální mládeži". Mládež do značné míry žije prostřednictvím médií a v kontaktu s médii. To do určité míry ilustrují údaje o objemu času, které mládež tráví před monitorem počítače nebo obrazovkou televize a dynamika vybavování technickými či materiálními podmínkami k daným činnostem.

Vybavenost technickými prostředky

Velice dynamicky se proměňuje pozice jednotlivých médií. Zatímco osvojení knihy lidstvem trvalo staletí a bylo spojeno s postupným osvojením dovednosti číst a technickým rozvojem tisku, průnik PC do společnosti se odehrává uvnitř životního cyklu jedné generace.

To dokládá následující graf, který na základě výzkumů v roce 1994 a 2000 sleduje prvky materiální vybavenosti klasického média - knihy a PC. Porovnává se vlastnictví knihovny s počtem svazků nad 200 a PC. V roce 1994 vlastnilo ve věkové skupině 15 - 18 let o 14 % více respondentů knihovnu než PC, v roce 2000 již převažovali o 4% vlastníci PC. Největší nárůst ve vlastnictví PC je ve věkové skupině 19 - 23 let. Od roku 1994 stoupl počet vlastníků téměř 5x, z 9% na 42%. V současnosti tedy vlastní PC téměř polovina mladých lidí ve věku 19-23 let. Pokles knihovny u mládeže ve věku 15-23 je však jen relativní ve vztahu k PC. K poklesu vlastníků knihovny dochází teprve ve věkové skupině 24 - 30 let. Za 6 let klesl počet vlastníků knihovny o třetinu. Tento vývoj je způsoben tím, že u nejmladších věkových skupin je vybavení knihovou víceméně spojeno s životním stylem a hodnotovou orientací celé rodiny. V dalších věkových skupinách je již kupování knih více výrazem mladého jedince. Nepochybně jsme svědky proměny v mentálním poli člověka, zásadně se změní médium, jehož prostřednictvím bude člověk získávat informace, ale i uspokojovat další potřeby.

Graf 1: Vlastnictví PC a knihovny v letech 1994 a 2000
Graf 1: Vlastnictví PC a knihovny v letech 1994 a 2000

Některé věkové skupiny se již blíží nasycení mobilními telefony. Jejich využívání kulminuje ve věkové skupině 19-23 let, ve které vlastní mobil 63% členů a dalších 11% ho pouze používá. Mezi mládeží je spíše výjimečné nemít mobilní telefon a znamená to negativně se odlišovat. Mobilní telefon není pouze komunikační technický prostředek k přenosu informace, ale stal se nositelem i dalších funkcí. Je nositelem statusu, potvrzuje příslušnost do komunity a je prvkem životního stylu.

Graf 2: Vlastnictví mobilního telefonu
Graf 2: Vlastnictví mobilního telefonu

Volný čas a média

Z týdenního časového snímku víme, že mladá generace ve věku 15 - 30 v průměru spí za týden 59,06 hodin (za den 8,4 hodin), populace starší 30 let 56,93 hodin (za den 8 hodin). Všechny mediální aktivity mladé generaci (15-30) za týden zaberou 37,18 hodin, populaci nad 30 let 42,28 hodin. Vezmeme-li týdenní objem času bez času věnovaného spánku jako 100%, potom mediální aktivity představují u mládeže 34% a všechny ostatní aktivity celkem 66%. U populace nad 30 let je poměr 37% a 63%.

Jaký podíl v tomto časovém objemu představují jednotlivé mediální aktivity? Vezmeme-li tento časový objem (37,18 a 41,28 hodin) jako 100% potom podíl jednotlivých aktivit ukazují grafy. První graf zobrazuje rozložení aktivit mladé generace, druhý graf rozložení aktivit populace nad 30 let.

Graf 3: Čas věnovaný mediálním aktivitám za týden - ve věkové skupině 15-30
Graf 3: Čas věnovaný mediálním aktivitám za týden - ve věkové skupině 15-30
Graf 4: Čas věnovaný mediálním aktivitám za týden - ve věkové skupině 30 a více
Graf 4: Čas věnovaný mediálním aktivitám za týden - ve věkové skupině 30 a více

V celku mladé generace zabírá práce s PC a Internet 10% a televize 32%. Populace nad 30 let věnuje informačním technologiím 2,5x méně času, ale více se věnuje sledování televize - 45% času. S počítačem a s Internetem netráví čas celá mladá generace. Reálný čas věnovaný Internetu a PC se pohybuje od 0 do mnoha desítek hodin za týden. To má samozřejmě dopady na celkovou strukturu trávení volného času a na životní styl. Tento výzkum přinesl v časové řadě výzkumů prováděných od roku 1982 stejnou metodikou poprvé poznatek o poklesu sledování televize mládeží.

Poznámky:
[1] Sak, P. Proměny české mládeže, Praha: Petrklíč 2000. 291 s.
další >>
Valid XHTML 1.0!
webdesign&scripts by Scorpi 2001