Insoma
výzkum
sociologický
internetový
mediální
marketingový
o firmě výzkumy referáty články studie knihy tazatelská síť kontaktní info

Struktura a dynamika utváření postojů mládeže k odlišným skupinám populace (1/2)

Globalizace a multikulturnost, rámec interakce kultur a národů

Současnou civilizaci silně poznamenávají dva procesy, globalizace a multikulturnost. I když jsou tyto procesy často prezentovány jako komplementární, do značné míry jsou v protikladu. Globalizace, jejímž hlavním nositelem je ekonomika, informační technologie a mas média, je spojena s masovou kulturou, především americké provenience. Masová kultura nízké úrovně nejenže nepodporuje multikulturnost, ale postupně dusí i národní kulturu dané společnosti.

Probíhající evropská integrace i globalizace v evropské tradici a pojetí však znamená zachování národních kultur a jejich rozvoj, vzájemné obohacování a stimulování mezi těmito kulturami a tak vytváření kulturně bohatšího evropského a světového prostředí. Podmínky k rozvoji evropské multikulturnosti jsou v současnosti vytvářeny jak rozvojem technologií, tak sociálním pohybem mezi státy, regiony a dnes již i uvnitř Evropské unie. Migrační pohyby sebou přinášejí zvýšenou interakci mezi náboženstvími a kulturami.

Vedle positiv tyto pohyby však zcela zákonitě přinášejí i negativní dopady. Mezi ně patří xenofobie, nacionalismus a rasismus. Projevy rasismus a xenofobie se v posledních letech dostaly do centra pozornosti i v české společnosti. Bohužel bulvarizující média a konjunkturální politici prosadili velmi povrchní a zjednodušující optiku na tyto problémy. Běžné je vyrábění mediálních rasistických kauz, protože je po nich politická poptávka. Hloubkou nevynikají ani expertní pohledy úředníků ze zahraničí. Problém je ideologizován, politizován a v důsledku toho i výrazně zjednodušován. Složitá a rozporná situace konce tisíciletí je tak redukována pouze na jednu dimenzi - na rasistický postoj většiny k menšině.

Migrace a s ní spojené některé negativní postoje jsou spojené i s řadou negativních jevů. Emigranti z některých zemí se ve zvýšené míře dopouštějí nejtěžší trestné činnosti. Český prostor se zahušťuje organizovaným zločinem, spojeným především s cizojazyčnými mafiemi, kteří svých cílů dosahují s neobyčejnou brutalitou a postupně rozšiřují teritoria svého působení. Tradiční centrum Prahy do značné míry již ovládlo podsvětí. Má být české obyvatelstvo tolerantní k těmto jevům a k jeho nositelům, protože jde o příslušníky jiných kultur, jiných národností a jiné rasy? Má tolerovat takové sociokulturní instituty jako je krevní msta, protože se jedná o jinou kulturu ? Státní orgány jsou vůči těmto jevům víceméně bezmocné. Situace již došla tak daleko, že členové gangu osvobodili svého druha se zbraní v ruce přímo od soudu v centru Prahy.

Migrace, ke které dochází je strukturovaná a strukturovaná je také kultura. Prostorově a sociálně je flexibilnější organizovaný zločin, takže mezi migranty nejsou sociální skupiny, vrstvy a třídy zastoupeny rovnoměrně, nýbrž výrazněji jsou zastoupeny skupiny spojené s organizovaným zločinem. Tolerantní a vstřícní bychom neměli být ke všemu co jiná kultura obsahuje, ale k tomu, co má nepochybný humanitní obsah.

Postoje k národnostním, etnickým, rasovým a náboženským skupinám

V průběhu devadesátých let jsem v několika empirických výzkumech stejnou metodikou zjišťoval postoje k různě definovaným skupinám. Podle národnostního kritéria byly do baterie zařazeny majoritní skupiny české společnosti, sousední národnosti, národnosti s nimiž má český národ odlišné zkušenosti, národnosti žijící v odlišně vyspělých ekonomikách a rasově odlišné od české populace. Podle náboženského kritéria byly vybrány pro českou společnost tradiční katolíci a evangelíci. Tyto skupiny jsou tvořeny majoritní českou populací. Dále jsem do baterie zařadil Židy, kteří také tradičně dlouhou řadu století patří do české společnosti, ale většinou byly českou majoritou vnímány jako svým způsobem minoritní populace, a i když ve výrazně menší míře než v jiných zemích, objevoval se i v české společnosti antisemitismus. V období po II. světové válce však spíše než o spontánní postoje populace šlo o antisemitismus politický, kdy politické instituce se snažili využít antisemitismus pro jiné politické síle, např. v padesátých letech a v normalizaci na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Jako náboženství s minimální mírou identifikace českou společností byla zařazen islám a v jiné baterii komplementárně Arabové. Pozornost ve výzkumu byla prioritně věnována Rómům, největší etnické minoritě v České republice.

Postoj byl zjišťován pomocí pětistupňové škály. Stupeň 6 znamenal, že respondent skupinu nezná. Při konstrukci indexu - vážený aritmetický průměr, byl stupeň 6 vyloučen. Následující tabulka a grafy podávají informaci o postojích pomocí tohoto indexu.

Postoje k národnostem a etniku, česká mládež ve věku 15 - 30 let v roce 1993
postoje k národnostem a etniku

Do baterie byly národy vybrány tak, aby reprezentovaly různé aspekty: sousedé, Slované, historická zkušenost, rasový aspekt, ekonomická vyspělost, válčící strany. Výzkum také zvláště sledoval Čechy. Postoj ke Slovákům se od rozdělení Československa stále zlepšuje. Z jiných národů jsou na prvním místě Francouzi, jejichž kultura je nám blízká a historická zkušenost je s výjimkou Mnichova pozitivní, následují Američané.

Dále si všimněme postojů k náboženským skupinám. Rozsah výzkumu limitoval počet těchto skupin, k nimž respondenti zaujímali postoj. Složité je zařazení kategorie "Židé", protože tuto skupinu můžeme vnímat jako nositele judaismu, jako jednu semitskou skupinu, jako lidi s určitou kulturou či jako národ. Proti všem těmto zařazením jsou argumenty a přesto do určité míry platí všechny.

Porovnejme nejdříve postoje k náboženským skupinám. Zkoumaná náboženství na sebe historicky navazují: Židé, (judaismus), katolíci, muslimové (islám), evangelíci. U výzkumu prováděného v roce 1993 byly u souboru mládeže ve věku 18 - 30 let na žebříčku postojů na prvním místě Židé a na druhém místě katolíci. U vysokoškoláků z celé České republiky byl postoj k Židům dokonce ještě pozitivnější. U všech sledovaných skupin jsou výrazně nejhorší postoje k muslimům. Vzhledem k tomu, že v našem prostředí chybí masová každodenní zkušenost s islámskou kulturou, lze předpokládat, že postoje jsou výrazem určitého obrazu islámu a muslimů, vytvořeného a živeného našimi sdělovacími prostředky. Islámský svět se v něm jeví nejen jako cizí naší kultuře, ale dokonce jako kontradiktorický.

Z analýzy provedené pomocí jednoho jednoduchého empirického indikátoru nelze provádět příliš rozsáhlé generalizace. Přesto data naznačují výrazně pozitivní postoj k Židům. Lze říci, že výsledky výzkumu do značné míry vylučují antisemitské společenské nálady. To samozřejmě nevylučuje antisemitismus u některých, specificky definovaných sociálních skupin.Nejpočetnější nábožensky vymezenou skupinou jsou katolíci. Náboženskou majoritou jsou u nás tedy katolíci. Postoj k Židům je postojem k minoritě. Porovnáme-li postoje ke katolíkům a k Židům ukazuje se, že v polovině devadesátých let lze spíše mluvit o určité preferenci Židů ve společnosti, která je nejvýraznější u vysokoškolských studentů.

Nyní porovnejme postoje k rasově vymezeným skupinám: černoši, Arabové, Židé, Rómové. Opět jsou na prvním místě Židé, na druhém černoši, následují Arabové a výrazně nejhorší postoj je k Rómům. 90% respondentů má negativní postoj k Rómům. Pozitivní postoj mají pouze 4 % respondentů Nejlepší postoj k Rómům mají studenti vysokých škol. Potvrdilo se, že postoj k Rómům pozitivně koreluje s dosaženou úrovní vzdělání, čím vyšší dosažené vzdělání, tím pozitivnější postoj k Rómům. Tato závislost mezi vzděláním a postojem k Rómům však může být ovlivněna sociálně. Sociální pole lidí s vysokoškolským vzděláním (týká se i vzdělání rodičů, hovoří se o přeneseném sociálním statutu) je odlišné od sociálního pole lidí se základním vzděláním. Nepochybně sociální pole vysokoškoláků dává daleko menší příležitost ke kontaktům s romskou populací a zastávaný postoj může být proto abstraktnější, méně expresivní. Také pro vysokoškolsky vzdělané pracovníky není romská pracovní síla konkurentem na trhu práce jako pro vrstvu nekvalifikovaných manuálních pracovníků.

Na druhém místě jsou českou populací odmítáni Arabové. To je v souladu s odmítáním muslimů jako náboženské skupiny. Domnívám se, že ve vztahu k této rasové a náboženské skupině se nejvíce ukazuje intolerance české společnosti a odmítání neznámého. Odmítání a odpor k arabskému světu je již zakódován v české kultuře.

další >>
Valid XHTML 1.0!
webdesign&scripts by Scorpi 2001