Insoma
výzkum
sociologický
internetový
mediální
marketingový
o firmě výzkumy referáty články studie knihy tazatelská síť kontaktní info

Média a hodnoty v sociálním poli mládeže (1/4)

Úvod

Současnou mládež významným způsobem charakterizují proměny jejího sociálního pole. Nejradikálněji sociální pole mládeže proměňují média. Před vlastní analýzou vlivu médií na mládež mi dovolte pojednat o modelu životního pole jedince. Tento model se snaží postihnout jedince v dynamické rovnováze s životním prostředí a v souhrnu jeho společenských vazeb.

Sociální pole Totalitu jsoucna vztaženého ke konkrétnímu jedinci nazývám životním polem, které je tvořeno třemi složkami: biologickým, mentálním a sociálním polem.

Životní pole Prostředí vztažené ke konkrétnímu jedinci je jeho životním polem. Skládá se ze tří složek: biologického, mentálního a sociálního pole, která tvoří dialektickou jednotu podmínek pro celkový vývoj osobnosti a pro jeho způsob života.

Biologické pole obsahuje vše, co působí na smysly člověka, co postihuje první signální soustavou a s čím je ve hmotné a energetické interakci. Biologické pole je časoprostorově omezené, patří do něho pouze část okolního světa, korespondující s biologickým systémem jedince.

Mentální pole je soubor podnětů, které působí na psychiku člověka a stimulují rozvoj jeho rozumových schopností a fungování duševních operací. Není časoprostorově omezené.

Sociální pole je strukturovaná společenská realita:

  1. jedinců a skupin, ke kterým je subjekt v nějakém vztahu,
  2. jedinců a skupin, mezi nimiž existuje jednosměrné nebo obousměrné jednání,
  3. společenských procesů, na nichž se jedinec aktivně nebo pasivně podílí (je subjektem či objektem těchto procesů),
  4. materiálních a duchovních výtvorů, vyjadřujících hodnoty, normy, ideje, názory, postoje a vědění společnosti. Ve svém úhrnu se jedná o sociokulturní dědictví společnosti,
  5. společenských institucí a organizací

Životní pole jsou částečně stejná - mají obecné rysy, částečně jedinečná. Osnovu životního a především sociálního pole tvoří: civilizace, rasa, národ, etnikum, sociálně třídní příslušnost - sociální stratifikace, lokalita, rodina, parta, kolektiv, klub, přátelé, spolužáci, pracovní tým, sousedská komunita, atd. Na obecnější dimenzi sociálního pole, společnou pro velké množství jedinců se souběžně i postupně vrství sociální dimenze menší obecnosti, společné pro menší počet jedinců. Tím se sociální pole jedince individualizuje, stává se jedinečným a specifickým pro konkrétního jedince. Individualizace sociálního pole je také zdrojem individualizace jedince.

Obecná dimenze sociálního pole je v první řadě zdrojem socializace a utváření modální společenské osobnosti. S poklesem obecnosti prvků v sociálním poli stoupá jejich význam v individualizaci jedince.

Osobnost a její pole tvoří dialektickou jednotu. Změny v jednom mají tendenci měnit druhé. Změna sociálního pole má dopad na proces sociálního zrání a na sociální osobnost jedince. Změna v osobnosti má tendenci se promítnout do změny pole. Naopak sociální pole se stejnými parametry jako osobnost jedince má tendenci petrifikovat daný stav osobnosti. Jedinec tenduje k harmonizaci vztahu mezi svým sociálním polem a svou osobností. K tomu slouží dva spontánní procesy: jednak ze svého sociálního pole vytěsňuje prvky, které jsou v rozporu s jeho osobností, případně nastupuje druhý mechanizmus. Dochází ke změně v postojích, hodnotách a normách jedince ve prospěch jeho vyrovnání se stavem sociálního pole, respektive některého jeho výrazného prvku.

Sociální pole je složitě strukturované podle řady kritérií a v tomto smyslu ho můžeme vnímat jako řadu sociálních dimenzí či rovin, které se protínají. Jedinec, k němuž je sociální pole vztaženo, je průsečíkem těchto dimenzí. Jedinec a jeho sociální pole jsou vzájemně silně provázány a jedno vypovídá o druhém. Přesto nelze chápat vazbu jedince na sociální pole jako něco strnulého a mechanistického. Podobně jako pohyb elektronu kolem atomového jádra má velký stupeň volnosti, ale přitom nemůže překročit limit svého orbitu, také jedinec ve vztahu ke svému sociálnímu poli se vymezuje v rámci určité tolerance.

Po překročení prahu tolerance dochází k postupným změnám v sociálním poli i v osobnosti jedince vedoucí k jejich vzájemné harmonizaci. Tento proces je trvalý a charakterizuje vztah jedince a jeho sociálního pole. Dynamičnost vztahu jedince a jeho pole je proměnlivá v závislosti na životní fázi a situaci jedince, individuální osobnosti a vývoji společnosti. Čím je větší tempo společenských změn a čím jsou změny výraznější, tím radikálněji se mění sociální pole tříd, vrstev, skupin a jedinců a tím více je vztah jedince a pole dynamizován.

Sociální pole je dynamické, všechny jeho prvky se vyvíjejí, proměňují, nové vstupují do sociálního pole jedince, další zanikají, či je jedinec ze svého sociálního pole vytěsňuje. Jedinec dynamizuje prvky svého sociálního pole v té míře, jak je na nich účasten - přímo úměrně intenzitě svého působení a pozici. Parta teenagerů je vitalizována aktivitou svých členů, snížením aktivity každého svého člena se činnost party utlumuje až k případnému zániku.

Proměny složek životního pole

Současná civilizace proměňuje jednotlivé složky životního pole člověka, ale mění také jejich vzájemný podíl v životním poli. Je potlačováno biologické pole a v sociálním poli je sociální realita nahrazována mediální realitou. Podobně je tomu i v mentálním poli. Celkově dochází k "medializaci" a "virtualizaci" životního pole jedince.

Civilizační vývoj proměňuje biologické pole člověka. V důsledku chemizace a industrializace je prostřednictvím látkové výměny, včetně dýchání, zatěžován organizmus člověka těžkými kovy, radioaktivními látkami a dalšími lidskému organizmu nebezpečnými látkami. K tomu se přidávají faktory jako je např. oslabení ochranné ozónové vrstvy.

Důsledkem je mnohonásobný růst alergií, oslabování imunity organizmu, poruchy krvetvorby, nárůst neplodnosti žen a těhotenské komplikace. Hovoří se také o tom, že kolem 50% spermií českých mužů není aktivních. Proměny biologického pole člověka a jejich dopady na lidský organismus jsou průkazné. V případě sociálního pole je obtížnější proměny postihnut.

K dominantním prvkům sociálního pole patří rodina. Právě tento společenský institut prochází dlouhodobě radikální proměnou. Tradiční rodina byla "vybalancována" na působení v rámci preindustriální a s určitými modifikacemi i v rámci industriální společnosti. Tehdy role a společenská pozice muže, manžela a otce na jedné straně a ženy, manželky a matky na straně druhé byly v souladu s jejich fungováním v rodině a ve společnosti. Proto i rodina byla funkční jak ve vztahu ke společnosti, tak i ke svým členům. Společenský hodnotový systém, který byl populací interiorizován, tento rodinný vzorec potvrzoval.

Aktivity, funkce a do značné míry i sociální status ženy se do značné míry proměnil. Většina žen je ekonomicky aktivních a někdy je dokonce svými příjmy hlavním živitelem. Vedle ekonomické aktivity je však žena také hlavní pracovní silou v domácnosti. Za této situace se během 1-2 generací proměnila modální osobnost ženy. V důsledku explozivního nárůstu vzdělání žen a tlaku souběžné pracovní aktivity a práce v domácnosti došlo k rozvoji řady schopností a dovedností a k proměně psychiky žen. Snižuje se podíl žen vůči mužům submisivních, narůstá jejich sebevědomí a dochází k průniku žen do kreativních a odpovědných profesí. V současnosti jde u žen o sociální vertikální pohyb, o prosazování se v řídících funkcích. To je samozřejmě podmíněno vzdělanostním růstem. Počátkem století měly dívky problémy, když chtěly získat středoškolské vzdělání. Stejný problém měly později s vysokoškolským studiem. V historicky krátké době po tom, co první ženy probojovaly vstup na univerzitu, ženy svou vzdělanostní úrovní předstihují muže. Na vysokých školách je v některých oborech muž již v menšině a pomalu se stane téměř vzácností.

Původní stav kdy role muže a ženy, charakter rodiny a společnost byly v rovnováze pominul. Tyto tři roviny jsou naopak ve výrazné disharmonii, která je příčinou současné krize rodiny. Nejde však o krizi rodiny jako takové, ale o krizi rodiny určitého typu spojenou s industriální společností. O krizi svědčí ve srovnání s minulostí velký podíl rozváděných manželství, množství neúplných rodin a proměny hodnotových orientací mládeže. Zatímco ještě v osmdesátých letech mladá generace viděla naplnění vysoce preferované hodnoty "lásky" ve spojení s životním partnerem a s rodinou a s dětmi, postupně se korelace mezi hodnotami "láska" "životní partner" a "rodina a děti" rozvolňuje. Láska u velké části mladé generace získává hedonistický obsah s nízkou vazbou na hodnotu "rodinou, děti".

Problémy spojené s překonaným typem rodiny a s hledáním nového typu rodiny se přenášejí i do sociálního zrání dětí a mládeže. Jak ukazují nejnovější výzkumy [1] pravděpodobnost vzniku drogové závislosti je závislá i na určité rodinné konfiguraci rolových chování a aktivit.

Obecně sociální pole mládeže proměňuje pokles mezilidských vztahů s intimními vazbami. Ve vztazích dochází k určité formalizaci a odcizení. Do komunikace jedince s druhým člověkem se stále více vkládá technické médium.

I mentální pole současného dítěte a mladého člověka nejvýrazněji ovlivňují média, nejvíce televize a osobní počítač.

Poznámky:
[1] Sak, P., Semrád, J. Normalita a sociální deviace. Závěrečná výzk. zpráva z vědeckého grantu MV ČR. Praha 1998.
další >>
Valid XHTML 1.0!
webdesign&scripts by Scorpi 2001