Medializace a digitalizace sociálního pole a životního stylu člověka (2/2)

Index computerizace

Nové trendy spojené s informačními a komunikačními technologiemi jsme chtěli identifovat pomocí ukazetele, který by zohlednil několik stránek sledovaného jevu. Zkonstruovali jsme proto syntetický znak, který je tvořen 4 znaky: počet hodin strávených používáním Internetu, počet hodin věnovaných počítači, vlastnictví počítače, používání e-mailu. Z kontinua získaných hodnot jsme vytvořili 5 kategorií, přičemž 1 znamená nejnižší hodnotu a 5 nejvyšší hodnotu. Tato skupina nejvíce času tráví u počítače, vlastní ho, využívá Internet a používá e-mail.

Index je závislý na věku, pohlaví a vzdělání. Nejvyšší - 5 skupina je zhruba ze dvou třetin tvořena muži, nejvíce ve věku 19-23 let a je zde nejvyšší vzdělání. Vzdělanostní charakteristika vychází z ukončeného školního vzdělání (1-základní, 2-střední bez maturity, 3-střední s maturitou, 4-vysokoškolské).

Tab 1. Vzdělanostní úroveň skupin podle úrovně computerizace. Mládež 15 - 30.

Nejvyšší ukončené vzdělání 15-30 v % x skupiny computerizace
	ZŠ	vyučen	SŠ	VŠ	Total
1-nejmenší computerizace	20,71	53,57	21,43	4,29	100
2	25,58	19,77	41,86	12,79	100
3	30,48	16,04	38,50	14,97	100
4	20,17	7,56	52,10	20,17	100
5-největší computerizace	9,43	5,66	47,17	37,74	100

Nejnižší vzdělání mají členové nejnižší úrovně computerizace, skupina 2 má mírně vyšší vzdělání než skupina 3. Tato skupina personifikuje rozpor mezi tradičním vzděláním a kulturou na jedné straně a novými technologiemi, který se u lidí projevuje odporem či ostychem k novým technologiím. Od 3. skupiny vzdělání roste a skupina 5 má nejvyšší vzdělání. Je zde více než třetina vysokoškolsky vzdělaných respodentů.

Jak je computerizace podle indexu rozložena v české populaci říká následující tabulka.

Tab 2. Rozložení populace podle indexu computerizace v %

věková skupina	Index computeriazace
věková skupina	1	2	3	4	5
15-30	24,0	14,6	32,1	20,3	9,3
31-	47,4	15,8	21,0	11,5	4,2

Z tabulky je patrný generační aspekt probíhajících procesů spojených s informatizací. Stupeň 1 zahrnuje téměř polovinu populace nad 30 let a jen čtvrtinu mládeže. Naopak stupně 4 a 5 jsou u mládeže dvojnásobně větší.

Pohled "dovnitř" populace ukazuje graf, který zobrazuje věkové skupiny podle jejich indexu computerizace. Vidíme, že při využívání informačních technologií se česká společnost dělí zhruba na 4 velké skupiny: 15-23, 24-45, 46-60 a nad 60 let.

Graf 5: Index computerizace věkových skupin

Významnou součástí současných informačních technologií a novým médiem, spojujícím v sobě všechna předchozí je Internet. V roce 1997 využívalo Internet na vlastním počítači 4% mladých lidí ve věku 15-30 let a na cizím počítači 23% 1/ Podle současného výzkumu využívá Internet 59% mladých lidí stejné věkové skupiny. Za pouhé čtyři roky se tedy počet uživatelů Internetu zdvojnásobil a v současnosti Internet používá více než polovina mladé generace.

Je logickým důsledkem, že využívání Internetu společně s dalšími moderními technologiemi mění životní styl mladých lidí.

Změny spojené s nástupem informačních technologií a multimédií se promítají do všech oblastí života. Tyto změny budou v nejbližších letech v české společnosti ještě daleko explozivnější. Ve školství se připravuje k realizaci záměr, který přinese nové technologie na vysoké úrovni do každé školy a především do vzdělávacího procesu. Jaké budou důsledky těchto inovací? Do určité míry lze říci, že budoucnost je mezi námi přítomna v podobě skupiny 5 podle indexu computerizace. Podle současného vlivu tohoto indexu můžeme usuzovat na budoucí makrospolečenské změny způsobené computerizací. Pro příklad ukazujeme vliv computerizace na sledování televize v počtu hodin týdně. Pokles sledování televize v závislosti na computerizaci je dramatický. Mladí lidé ze skupin 4 a 5 stráví sledováním televize o třetinu méně času než respondenti ze skupiny 1 (12;18 hodin).

Graf 6 Sledování televize ve skupinách podle stupně "computerizace" - 15-30 let.

Volnočasové aktivity

Jaké aktivity ve volném čase charakterizují computerově nejvyhraněnější pátou skupinu? Oproti ostatním skupinám chodí častěji na koncert, ale také do restaurace či vinárny, poslouchají více rozhlas a častěji se věnují výdělečné činnosti. Naopak méně chodí do divadla, na diskotéky a na sportovní utkání. Méně také sledují televizi, sportují, chodí na procházky, i na schůzky s partnerem a méně se věnují sexu. Také náboženskému životu a povídání si s přáteli se věnují méně.

Hodnoty

Computerově vyhraněná 5 skupina je hodnotově vyhraněná oproti celku či jiným skupinám preferencí hodnot podnikání, svoboda a demokracie. Naopak nejnižší preference mají ve srovnání s jinými skupinami hodnoty: láska, být užitečný druhým lidem, společenská prestiž, poznání a Bůh. Skupina 4 charakterizuje nejvyšší preference hodnoty vzdělání a nejnižší význam majetku. Skupina je hodnotově profilována pozitivně nejvyšší preferencí hodnot zajímavá práce, přátelství, rozvoj osobnosti, být užitečná druhým lidem a úspěšnost v zaměstnání. Skupinu 3 charakterizuje nejvyšší preference hodnoty láska. Skupina 1 je spojena s favorizováním hodnoty platu a majetku. Skupiny nelze reflektovat pouze jako kontinuum na škále, každá skupina je hodnotově specifická.

Závěry

V souvislosti s nástupem elektronické revoluce se ve vazbě na mladou generaci objevují či vzniknou nové fenomény. S generací je spojena:

Generační inverze. Čím mladší generace a v jejím rámci věková kohorta, tím rychleji a lépe si osvojuje novou technologii. Ve znalostech a dovednostech mladá generace předstihuje dospělé generace. Ve znalostech a dovednostech mladé generace a starší generace jsou tak rozsáhlé kvantitativní a kvalitativní rozdíly, že vznikají komunikační problémy.
Proměna životního pole mladého člověka a mladé generace ve složkách mentálního a sociálního pole a s tím spojená změna životního stylu, průběhu socializace a forem, kterými je naplňována. Do mentálního a sociálního pole pronikají mediální a virtuální produkty.
Posuny v hodnotové orientaci. Již v roce 1993 v počátcích nástupu počítačů se ukázaly diference mezi mladými lidmi, kteří intenzivně pracovali s počítačem a ostatními mladými lidmi. Tento hodnotový trend byl dalším vývojem potvrzen.
Posuny v potřebách a způsobech jejich uspokojování (digitální potřeby a digitální uspokojování, např. je již značně rozšířená potřeba a závislost na spojení na Internet)
Digitalizace lidské sociability, sociogenních potřeb. Mladí lidé své sociální a erotické potřeby saturují prostřednictvím elektronické pošty a Internetu. Navazují zde vztahy, které končí i sňatkem, sledují pornografii, včetně dětské a sadomasochistické.
Nová strukturace společnosti na základě úrovně počítačové gramotnosti, která petrifikuje diference ve společnosti:
- Na spodku této stratifikace jsou lidé, kteří mnoho času věnují sledování televize, především americkým akčním filmům a nevyužívají PC.
- Na dalším ze stupňů jsou lidé, kteří využívají PC především k počítačovým hrám a nemají přístup Internetu.
- Další stupeň obsahuje lidi, kteří věnují málo času televizi. Pokud jí sledují dávají přednost uměleckým, dokumentárním a vzdělávacím pořadům. Využívání PC má vazbu k jejich profesi a je spojeno s využíváním náročných programů. (vzdělávací, překladače, databáze, statistika, atd.)
- Poslední stupeň charakterizuje lidi, pro které jsou informační technologie dominantou jejich zájmů a času. Ostatní aktivity jsou tím u nich utlumeny. Před ostatními mají náskok a jsou nositeli inovace.

Proměny životního pole

Životní pole, především ve složce mentální a sociální se proměňuje - medializuje se a digitalizuje se. Čtvrtina české mládeže ve věku 15 - 30 let komunikuje prostřednictvím chatů a auditorií na Internetu. Více než dvě třetiny mládeže používají mobilní telefon a komunikace prostřednictvím telefonu se u některých jedinců stává normálnější než reálná komunikace "tváří v tvář". Ve výzkumu jsme postihli také počátek nového jevu - seznámení partnerů na Internetu. Z mladé generace se svým posledním partnerem seznámila necelá 2%, ale je to již stejný podíl jako těch, kteří se seznámili na divadelním představení či na koncertě.Elektronickou poštu využívá 44% mládeže a využívání PC se stalo v druhé polovině devadesátých aktivitou ve volném čase, která zaznamenala raketový nástup. Přitom v devadesátých letech šlo do značné míry o samovýuku mládeže, protože starší generace a školský systém nebyly na nástup informačních technologií připravené. Po včlenění problematiky do vzdělávacího systému lze očekávat kvalitativní posun v osvojování informačních technologií českou společnosti.

<< předchozí