výzkum
sociologický
internetový
mediální
marketingový
o firmě výzkumy referáty články studie knihy tazatelská síť kontaktní info

Česká mládež - vlastenectví a vytváření evropské identity (2/2)

Podporuje vstup České republiky do Evropské unie. 1-minimálně, 5-maximálně
Podporuje vstup České republiky do Evropské unie. 1-minimálně, 5-maximálně

Nejedná se pouze o celkový postoj k Evropské unii a k jejímu rozšiřování. Důležité jsou také dílčí postoje a názory, které ve svém celku utvářejí komplexní postoj k EU. Následující baterie obsahuje výroky, které pokrývají názorový prostor vztažený k tématice EU a k české integraci.

Souhlasíte s výroky o významu Evropské unie a o důsledcích našeho začlenění do Evropské unie? Respondent se vyjadřoval pomocí pětistupňové škály.[1]

  1. Pracovní možnosti v celé Evropě
  2. Snadné cestování po celé Evropě
  3. Pocit evropské sounáležitosti, evropská identita
  4. Růst životní úrovně
  5. Volba žít kdekoliv v Evropě
  6. Vzájemné obohacení kontaktem s jinými kulturami, národy, jinými lidmi
  7. Větší prostor a příležitost pro naší ekonomiku
  8. Ohrožení naší ekonomiky silnější západní ekonomikou
  9. Ohrožení našeho zemědělství dotovaným západním zemědělstvím a kvótami
  10. Omezení naší státní suverenity, předání některých kompetencí mimo naše volené a státní orgány
  11. Přínos pro vědu, která bude mít větší prostor a možnosti
  12. Nový vyšší stupeň společenského vývoje. Na základě společné historie a idejí utváření nové společenské skutečnosti-"evropanství"
  13. Uskutečnění idejí českých myslitelů, reformátoru a politiků ( Jiřík z Poděbrad, J. A. Komenský, T.G.Masaryk)
  14. Ohrožení národní identity
  15. Větší prostor pro uplatnění schopností a talentu českých lidí
  16. Podřízení se větším státům, především Německu
  17. Odstranění či oslabení negativních jevů v současné české společnosti ( korupce, tunelování, fungování justice, politická netolerance, nízká politická kultura atd.)
  18. Možnost studovat kdekoliv v Evropě
  19. Posílení lidských práv
Důsledky integrace České republiky do EU
Důsledky integrace České republiky do EU

V chápání důsledků začlenění České republiky do EU nejsou podstatné rozdíly mezi mladou generací a střední a starší generací. Mladá generace poněkud akcentuje možnost "cestování", možnost "studovat" a "pracovat" v zemích EU. Střední a starší generace více reflektuje možná rizika integrace.

V České republice se objevují názory, které staví do protikladu stoupence českého vstupu do EU s lidmi vyhraněně spojenými s hodnotami české společnosti a kultury. Vlastenectví a evropanství je tak stavěno proti sobě. Výzkum přináší poznatky, že tento protiklad reálně neexistuje.

Následující graf ukazuje přímou závislost mezi hodnotou české státnosti a vstupem do EU. S rostoucím významem české státností se u mladé generace vyhraňuje pozitivní postoj ke vstupu do EU.

Závislost mezi českou státností a vstupem do EU. Mládež 15 - 30
Závislost mezi českou státností a vstupem do EU. Mládež 15 - 30

Výsledky výzkumu ukazují soulad mezi českým vlastenectvím, evropskou identitou a chápáním evropanství jako kvalitativně nové vývojové fáze uvnitř evropského sociokulturního prostoru. Mladá generace se k evropské integraci staví ještě příznivěji než starší generace. Preferuje však spíše konkrétní pragmatickou stránku evropského procesu jako je usnadnění cestování a pracovní možnosti. Střední a starší generace více akcentují kulturní a společenský rozměr evropského procesu. Vlastenectví a hodnota české státnosti na jedné straně a hodnota evropanství vzrůstají pro jedince s jeho vzdělanostní úrovní. S růstem vzdělání roste reflexe významu národní kultury i významu evropanství.

Výsledky výzkumu potvrzují, že proces sociálního zrání obsahuje proces osvojování si sociálního prostoru. Toto osvojování probíhá ve směru od nejintimnějších a nejbližších vazeb ke stále širším celkům. Od rodiny, k místní komunitě, k regiónu, národu až k evropské identitě. Jde o stupně, které na sebe postupně navazují. V procesu sociálního zrání se rozšiřuje sociální časoprostor, k němuž se jedinec vztahuje. V rámci sociálního časoprostoru, k němuž se jedinec vztahuje jedinec myslí, jedná, plánuje. Sociální časoprostor se rozšiřuje v závislosti na sociokulturní a vzdělanostní úrovni. Je proto logické, že jedinci, kteří se identifikují s "evropskou společností" či jinými slovy jejich sociální časoprostor obsahuje "evropskou identitu" jsou identifikováni s českým národem, kulturou a s českou státností.

Závěrem lze poznatky zjednodušeně zobecnit v tom smyslu, že identifikace s rodinou je podmínkou pro budoucí občanství a české vlastenectví je podmínkou k následnému evropanství. Evropanství a vlastenectví nejsou protikladné postoje, ale jsou dílčím vyjádřením obecnější sociální zralosti a sociální kompetence jedince a výpovědí o sociálním časoprostoru, k němuž se jako sociální bytost jedinec vztahuje a v němž se reálně a potenciálně pohybuje a jedná.

<< předchozí
Valid XHTML 1.0!
webdesign&scripts by Scorpi 2001