Insoma
výzkum
sociologický
internetový
mediální
marketingový
o firmě výzkumy referáty články studie knihy tazatelská síť kontaktní info


Česká sociologie mládeže

Heslo zpracované pro mezinárodní encyklopedii Sociologie mládeže, 2005

Vznik aplikované disciplíny sociologie mládeže spadá v Československu do období revitalizace české sociologie v polovině šedesátých let. Za nejvýznamnější událost obnovované sociologie lze považovat ustavení Československé sociologické společnosti a v jejím rámci sociologie mládeže a dále sociologickou konferenci ve Špindlerově mlýně v roce 1966.

V počátcích české sociologie mládeže nejsledovanější skupinou byli vysokoškoláci, což vyplývalo ze snadné dostupnosti této skupiny mládeže pro empirická šetření. Druhým důvodem bylo vyústění studentského hnutí v mezinárodním rozměru do studentských bouří v USA, ve Francii, a v Německu, které na sebe soustředily mimořádnou pozornost společnosti a politických elit. Třetím důvodem byly vznikající kontakty se západní sociologií, včetně vědeckých stáží předních reprezentantů tehdejší české sociologie mládeže v USA (M.Kubíčková) a přenesení témat a metodologických východisek západní sociologie do českého sociologického prostředí. Vědecký zájem o výzkum vysokoškoláků byl motivován i vnitropolitickou situací, kdy v druhé polovině šedesátých let „v předjaří Pražského jara“ představitelé studentského hnutí v předstihu před spisovateli a dalšími protagonisty Pražského jara nastolovali závažná společenská témata.

Vedle problematiky vysokoškoláků a studentského hnutí (M.Kubíčková, J.Šiklová, J.Vláčil) byl v pozornosti české sociologie mládeže „vztah mládeže a společnosti“ (A.Šilhanová, M. Kubíčková), hodnotových orientací (M.Kubíčková, D.Holda, L.Macháček, P.Ondrejkovič), sociální struktury (A.Matějovský), politický profil mládeže (F.Koudelka) a sociálně deviantní mládež (Z.Švancar).

Význam a výsledky sociologie mládeže se projevily v její institucionalizaci. Koncem šedesátých let vzniklo v rámci Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy výzkumné pracoviště orientované na problematiku mládeže, které navzdory stísněným politickým podmínkám se do poloviny sedmdesátých let vyprofilovalo jako kvalitní vědeckovýzkumné pracoviště. Vybudování „Ústavu sociálního výzkumu mládeže a výchovného poradenství“ a dosažení solidní úrovně jeho produkce bylo především zásluhou jeho prvního ředitele prof. dr. F.Kahudy,CSc., který disponoval jako bývalý ministr školství a kultury značným organizačním potenciálem, zkušenostmi a kontakty potřebnými k prosazení záměru, v tehdejších poměrech výrazně nadstandardnímu. Prof.dr.F Kahuda byl současně jako vědec široce multidisciplárně zakotven (metodologie, statistika, pedagogika, sociologie). Osobnost prof.dr.F.Kahudy, CSc. přispěla k profilaci pracoviště, které se až do jeho odvolání v roce 1975 vyznačovalo vědeckou tolerancí a kreativitou. Ústav vydával periodikum „Mládež a společnost“, v němž publikovali nejen čeští, ale i slovenští autoři (L.Macháček, P.Ondrejkovič). Druhou ediční řadu tvořil „Sborník vědeckých prací Ústavu sociálního výzkumu mládeže a výchovného poradenství“. Klíčovým tématem Ústavu byl výzkum mentálního zrání. Na teoretických východiscích prof.dr.J.L. Fischera a prof. dr.J.Váni vytvořil prof. F.Kahuda instrument (KVIT) k měření mentální zralosti (inteligence) a ve výzkumu na souboru téměř tří tisíc dětí zmapoval vývoj inteligence u české dětské populace. V rámci tohoto úkolu byla řešena související témata, jako např. sociální podmíněnost procesu mentálního zrání.

Koncem sedmdesátých let a v osmdesátých letech se také institucionalizoval výzkum mládeže v rámci mládežnické organizace. Personálně nevelké „Metodicko poznávací středisko“ vedle vlastní výzkumné činnosti pořádalo odborné semináře a především vydávalo teoreticko metodologický bulletin Impuls, který se stal tiskovou platformou českého výzkumu mládeže. V první polovině osmdesátých let vzniklo dokonce samostatné výzkumné pracoviště SSM „Vědeckovýzkumné středisko ÚV SSM“ (J.Matějka, J.Dvořáček), které se zabývalo řadou aktuálních témat, především souvisejících s činností mládežnické organizace, na úrovni aplikovaného výzkumu (např. volný čas a kulturní aktivity, problematika sociálně handicapované mládeže, zájmy mládeže, začleňování mládeže do pracovního procesu).

Ve vysokoškolském prostředí mělo dominantní pozici výzkumné pracoviště Ústavu marxizmu leninizmu Univerzity Karlovy „Studijně metodické středisko“ (A.Matějovský, D.Holda, J.Buriánek, P.Kuchař, Z.Mansfeldová, J.Munk). Trvalým a stěžejním tématem tohoto řešitelského týmu byly hodnotové orientace vysokoškolské mládeže. Výzkum názorů a postojů mládeže zařazoval do výzkumného programu také Ústav pro výzkum veřejného mínění (K.Rychtařík, L.Vacek, P.Dvořák, J. Herzmann, I.Tomek, S.Hampl).

Vyvrcholením výzkumu mládeže, přinejmenším v organizační rovině, byla druhá polovina osmdesátých let. Vedle již existujících výzkumných pracovišť vznikl na akademické půdě v rámci Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV „odbor pro výzkum mládeže“ (V.Dubský, P.Sak, Z.Mansfeldová, M.Čermáková, A.Kabátek, H.Jeřábek, Z.Vajdová, P.Matějů, F.Pelka, L.Gatnar, H., Navarová, M.Boguszak, J.Svítek). Do badatelského plánu základního výzkumu Československé akademie věd byl zařazen stěžejní směr k problematice mládeže, s členěním na hlavní a dílčí úkoly. Do jeho řešení bylo zapojeno kolem dvaceti řešitelských týmů z různých institucí. Významnou prezentací dosažených výsledků a teoreticko metodologické úrovně sociologie mládeže osmdesátých let bylo vydání monotematického čísla Sociologického časopisu k výzkumu mládeže (1985/5).

Rozvoj disciplíny sociologie mládeže vedl v druhé polovině osmdesátých let k řešení teoreticko metodologických otázek (Sak,P.,Kabátek,A. Místo a úloha mládeže ve společenské reprodukci. Sociologický čas., 1985, č.5; Sak,P., Kabátek,A., Jeřábek,H. K teoreticko metodologickým otázkám výzkumu mládeže, Praha:ÚFS ČSAV, 1986.; Sak,P., Kabátek,A. Teoreticko metodologické poznámky k výzkumu mládeže a generací. Sociologický čas.1989, č.1.).

K metodologickým otázkám, jejich řešení a teoretickým koncepcím byla v rámci disciplíny vedena intenzivní a vyhraněná diskuse, která byla směrována především k reprodukčnímu pojetí mládeže P.Saka a A.Kabátka, které bylo konfrontováno s tradičním marxistickým pojetím mládeže. (Holda,D., Matějovský, A. Ontologické či marxistické pojetí mládeže. Impuls,1998 č.3).

V osmdesátých letech se česká sociologie mládeže zapojila do mezinárodní spolupráce. Především prostřednictvím sympozií, která se konala nejdříve v bulharském Primorsku později Varně, a stala se organizační a intelektuální platformou mezinárodní sociologie mládeže, zpočátku v rámci bývalých socialistických zemí a později při spolupráci s výzkumným výborem 34 (sociologie mládeže) Světové sociologické asociace, stále silněji také spolupráce s tehdejší západní sociologií. Druhým bodem pro kontakt se západní sociologií mládeže byl pro české sociology Centrální ústav pro výzkum mládeže v Lipsku a jím pořádané vědecké konference a semináře.

Československá sociologie mládeže se zapojila do řady projektů mezinárodních výzkumů jako byly: „Životní dráhy mládeže“ (V.Dubský) „Pracující mládež: orientace a životní dráhy“. (V.Dubský), téma „Reprodukce sociální struktury mládeže“ (P.Sak) v rámci mezinárodního výzkumu „Sociální aspekty formování nových generací dělnické třídy“. Výsledky mezinárodního výzkumu „Přechod mládeže ze vzdělávacího procesu do praxe“ (P.Sak), v jehož rámci se uskutečnila koncem osmdesátých let v šesti zemích empirická šetření, již nebyly prezentovány.

V roce 1990 došlo ke zrušení výzkumu mládeže v rámci základního výzkumu Československé akademie věd a postupně také ke zrušení všech vědeckých a výzkumných institucí zabývajících se výzkumem mládeže. Zanikl také odborný bulletin Impuls a po zvolení doc. F. Koudelky předsedou sekce mládeže Československé sociologické společnosti v roce 1990 zanikla de facto i sekce sociologie mládeže v rámci sociologické společnosti. V roce 1991 došlo k pokusu o institucionalizaci výzkumu mládeže vytvořením Výzkumného a informačního střediska v rámci Institutu dětí a mládeže (P.Sak), který dokonce v letech 1992 –1995 vydával odborný bulletin Mládež-stát-společnost (J.Marhounová, V.Dubský). V roce 1995 přestalo bulletin financovat Ministerstvo školství, mládeže a sportu ČR a další dva roky bulletin ještě vydával Dům dětí a mládeže hl.m.Prahy. Stávající podmínky v rámci instituce (IDM-Institut dětí a mládeže), jejíž vedení mělo stálou tendenci činnost institutu směrovat na přímou práci s dětmi, však neumožnily dovést pracoviště na solidní vědecko výzkumnou úroveň.

V devadesátých letech se český výzkum dětí a mládeže na mezinárodní úrovni zapojil především do pedagogických výzkumů, zabývajících se mezinárodní komparací znalostí a kompetencí (v rámci výzkumů OECD PISA, realizovaný Ústavem pro informace ve vzdělávání) a do Eurobarometru mládeže (F.Pelka, Institut dětí a mládeže).

V devadesátých letech postupně nabýval při organizaci vědy na významu grantový systém, který do určité míry nahradil absenci výzkumných pracovišť, zaměřených na mládež. Při neexistenci vědecké koncepce v oblasti výzkumu mládeže je na odpovědnosti a vědecké erudici jednotlivých badatelů, zda společnost získá vědeckou reflexi o své mládeži a v jaké míře a kvalitě. Není však v možnostech jedinců ve vědě na základě dílčích a grantových výsledků vytvářet kumulativní poznání.

Od počátku devadesátých let o určitou syntézu empirických poznatků o mládeži usiluje doc.PhDr.Petr Sak,CSc. Zabývá se sociální deviací mládeže, hodnotovými orientacemi, volným časem a aktivitami, spiritualitou mládeže, vývojem generace a jejím vlivem na reprodukci společnosti, sociálně ekonomickým postavením mládeže, sociálním zráním a sociálním polem člověka a jeho digitalizací, problematikou médií, nových informačních technologií a kyberprostoru ve vztahu k mládeži, politickou participací mládeže a jejím místem v politickém systému, postavením mládeže v evropské integraci a v utváření nové evropské identity. Vědecké poznatky z deseti vědeckých grantů a z dalších sociologických výzkumů zveřejnil v publikacích „Proměny české mládeže“. (Praha 2000) a „Mládež na křižovatce“ (Praha.2004).

Valid XHTML 1.0!
webdesign&scripts by Scorpi 2001