výzkum
sociologický
internetový
mediální
marketingový
o firmě výzkumy referáty články studie knihy tazatelská síť kontaktní info

Jazykové znalosti mladé generace

Účast české společnosti v globalizačních procesech i její začlenění do evropských struktur, ať formálních či neformálních, je do značné míry podmíněno jazykovými znalostmi české populace. Zajímáme - li se o podmínky a předpoklady naší integrace do Evropy, musíme se zajímat především a jazykový potenciál české populace a hlavně mladé generace. Zajímá má nás stav, ale ještě více vývojové trendy v osvojování si cizích jazyků.

Jazyková znalost mladé generace byla zjišťována v rámci standardizovaného rozhovoru na reprezentativním souboru 1900 respondentů. Respondent hodnotil svou znalost cizích jazyků pomocí šestistupňové škály. Každý stupeň je verbálně charakterizován.

Ovládáte cizí jazyky a v jaké míře ? Zakroužkujte u každého jazyka kód odpovídající Vaší znalosti.

  1. částečná znalost ( schopnost s pomocí slovníků pochopit jednoduchý text)
  2. nízká znalost( schopnost chápat jednoduché rozhovory a jednoduchý text)
  3. dobrá znalost (schopnost sledovat diskusi a jednání, telefonovat, číst pracovní materiály, psát jednoduché dopisy, četba literatury)
  4. velmi dobrá znalost (plynný hovor, samostatné vypracovávání referátů, zpráv, aktivní účast na jednáních a diskusích)
  5. výborná znalost (stejně jako mateřský)
  6. neznám

V české populaci je ve větší míře rozšířená znalost tří světových jazyků: angličtiny, němčiny a ruštiny. Znalost francouzštiny, španělštiny a dalších jazyků se ukázala jako okrajová.

Z četností jednotlivých stupňů u každého jazyka byl spočítán pro každou věkovou skupinu znalostní index, který má rozpětí od 1 do 5, přičemž stoupající hodnota znamená zvyšující se znalosti. Z indexů pro jednotlivé věkové skupiny a jazyky byl sestrojen graf vyjadřující vývoj jazykových znalostí české populace v závislosti na věku.

Jazykové znalosti v závislosti na věku
jazykové znalosti v závislosti na věku

Průběh křivek ukazuje, že i takové fenomény jako je jazyk a jeho znalost jsou silně ovlivněny společenskými a politickými událostmi. Vývoj jazykových znalostí angličtiny a ruštiny jsou víceméně protikladné. Zatímco se snižujícím se věkem stoupá v populaci znalost angličtiny, znalost ruštiny naopak klesá. Na křivce můžeme dokonce nalézt vliv obsazení Československa sovětskou armádou. Kolem roku 1968 vrcholila v české populaci znalost ruského jazyka. Po srpna 1968 se však tato událost promítla do celé jedné generace, do jejích postojů k výuce ruštiny a následně do jejich znalostí ruštiny. V osmdesátých letech vliv tohoto postoje byl již oslaben a znalosti ruštiny se zlepšovaly.

Česká populace je dominantní znalostí jazyka generačně "rozlomena". Přibližně do 45 let je dominantním jazykem angličtina, nad 45 let ruština.

Znalosti němčiny jsou lepší u nejstarší generace, která žila v Protektorátu. Nejnižší znalosti němčiny jsou u generace, která chodila do školy a studovala po druhé světové válce. Od poloviny padesátých let do současnosti se znalosti němčiny plynule zlepšují a u současné mladé generace jsou výrazně lepší než znalosti ruštiny. Němčina je po angličtině druhým cizím jazykem české populace. Tato orientace české společnosti na dominantní dva cizí jazyky: angličtinu a němčinu má svou přesvědčivou logiku. Angličtina jako globální jazyk Internetu a informačních technologií a němčina jako jazyk našeho nejvýraznějšího souseda, s nímž se budou prohlubovat ekonomické, politické a kulturní vazby.

Znalost angličtiny v současnosti vrcholí ve věku končících vysokoškolských studií a potom postupně klesá až do důchodového věku. Křivka vývoje znalostí angličtiny je výrazem aktuálního stavu, tedy situace, kdy před 11 lety došlo k explozi zájmu o výuku angličtiny. Lze očekávat, že postupně bude v populaci vzrůstat znalosti angličtiny i po skončení studia na vysoké škole. Předchozí graf ukazoval znalosti angličtiny pomocí syntetického ukazatele - indexu. Následující graf ukazuje znalosti na jednotlivých úrovních daných znalostní škálou.

Nejvyšší znalost indikovaná stupni 4 a 5 je nejčastější ve věkové skupině 24 - 30 let. Je patrné, že k dosažení nejvyšších stupňů jazykové úrovně nestačí studium na vysoké škole, ale tento základ je zdokonalován dalšími formami výuky. Znalost na úrovni 5 stupně se ve věkových skupinách nad 45 let víceméně nevyskytuje. Znalost na úrovni 2 a 3 stupně, které jsou v populaci nejvíce zastoupeny s věkem výrazně klesají. Střední stupeň je nejčetnější u střední generace.

Znalost angličtiny v závislosti na věku
znalost angličtiny v závislosti na věku

Jaké jsou formy výuky angličtiny, které Češi využívají a jaká je efektivita těchto forem ? Na tyto otázky jsme hledali odpověď pomocí uzavřené otázky s baterií forem výuky.

Pokud jste se učil angličtinu, kde či jak jste se ji učil ? Zakroužkujte všechny varianty, které se Vás týkají.

  1. na základní škole
  2. na střední škole
  3. na vysoké škole
  4. krátkodobý kurz (do půl roku)
  5. dlouhodobý kurz (rok a více)
  6. televizní kurz
  7. rozhlasový kurz
  8. kurz v zahraničí
  9. pobyt v zemi s anglickým jazykem
  10. jazykový kurz v zaměstnání
  11. multimediální počítačový jazykový výukový program (např. Langmaster)
  12. na Internetu
  13. korespondenční kurz

Jaký podíl mladé generace ve věku 15 - 30 let využila jednotlivé formy jazykové výuky ukazuje následující graf. Stěžejní význam má výuka v rámci vzdělávacího systému. Důležitou informací je údaj o tom, že 11% mladé generace svojí angličtinu již zlepšovalo pobytem v cizí zemi. Stejný podíl mládeže využívá Internet a jazykovou výuku na osobním počítači.

Využité formy výuky angličtiny mladou generací(15 - 30 let)
Využité formy výuky angličtiny mladou generací (15 - 30 let)

Spočítali jsme znalostní index pro jednotlivé formy výuky. Nejvyšší úroveň znalostí angličtiny mají mladí lidé, kteří si angličtinu zdokonalovali pobytem a jazykovým kurzem v cizí zemi. Následuje Internet, studium na vysoké škole a využívání multimediálního výukového programu na PC.

Efektivita forem jazykové výuky
efektivita forem jazykové výuky

Při hodnocení významu jednotlivých forem výuky musíme vzít v úvahu tři roviny.

  1. Rozšířenost formy výuky mezi mladou generací, tedy jaký podíl mládeže se s touto formou setkává. V tomto smyslu má největší význam výuka angličtiny v rámci školského systému, na základní, střední a vysoké škole.
  2. Celková efektivita formy výuky. Zde je v popředí pobyt v cizí zemi a jazykový kurz v cizí zemi. Z mladé generace si zlepšovalo angličtinu v cizí zemi 11%, Přitom ze skupiny z nejvyšší úrovní znalostí angličtiny ( 5) si jich 65% zlepšovalo jazyk pobytem v cizí zemi. Jazykový kurz v zahraničí absolvovala 2% mládeže, ale ve skupině s nevyšší úrovní znalostí (5) je 23% absolventů jazykového kurzu v zahraničí.
  3. Dosažení nejvyšší úrovně znalosti jazyka.

Vezmeme - li v úvahu tyto tři zřetele, potom z hlediska masové výuky angličtiny má největší význam výuka na střední škole, z hlediska celkové efektivity má největší význam zdokonalování jazyka v zemi cizího jazyka a z hlediska špičkové úrovně znalosti jazyka má největší význam jazykový kurz v zahraničí. Ve všech třech rovinách se prokazuje dynamický nástup informačních technologií. Internet a multimediální technologie se stávají pro výuku a využívání anglického jazyka partnerem klasických metod. Jak ukázal výzkum, jejich význam je již dnes nepřehlédnutelný a do budoucna bude dále stoupat.

Valid XHTML 1.0!
webdesign&scripts by Scorpi 2001